Marcikáj aneb Čajová báseň

Alena Vávrová. V roce 1986 se pokusila „zmást“ veřejnost, neboť své prvotině dala název Druhotina. Její skutečná druhotina, sbírka Nahatma, pak v roce 1989 získala Cenu Pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala. Hrabalovi věnovala Alena Vávrová roku 1998 svá Soukromá Hrabaliana. Ale jak sama říká: viděla se v Janu Skácelovi, který byl v dobách totality párkrát v Chebu. Opisovala jeho texty přes průklepové papíry a tyto samizdaty má od něj podepsané. Ludvík Kundera zase vybral do své antologie Piju čaj její báseň Marcikáj aneb Čajová báseň – která o čtyři léta dříve vyšla také samostatně, nákladem vydavatelství Veslo a péčí Karla Frona.