Sáhnout si do ran tohoto světa

Kniha představuje první souhrnnou syntézu dějin Církve československé (husitské) během druhé republiky a nacistické okupace, zaměřující se na perzekuci a rezistenci tohoto druhého nejpočetnějšího církevního společenství v Protektorátu Čechy a Morava. Autor shromáždil širokou škálu archivních pramenů, které ilustrují zápas církve s okupační a protektorátní správou po březnu 1939, reflektující se v jejím fungování a vnitřní struktuře. Kapitoly zachycují restriktivní zásahy, klíčové oblasti církevního života a události, s nimiž se CČS(H) musela vyrovnávat v letech 1938–1945, včetně momentů ohrožujících její existenci. Detailně je popsán proces nucené změny názvu církve. Monografie také mapuje zapojení věřících v domácím a zahraničním odboji, sociální aktivity a vztah CČS(H) k pronásledovaným Židům. Kniha se neomezuje pouze na území protektorátu, ale ukazuje, jak změny na evropském kontinentu ovlivnily život věřících na Slovensku a v Těšínsku. Posláním křesťanské církve je být součástí lidského života, a kněz by měl brát vážně bolest svých bližních. Čtenáři zde naleznou údaje o usmrcených a vězněných duchovních CČS(H) v letech 1939–1945, jejichž jména se po více než 70 letech vracejí do povědomí veřejnosti.