Pan Martereau

V této knize mluví autorka ústy mladého muže. Ten žije u strýce v Paříži a léčí si plíce. Žije v pohodlí a relativní zahálce. Zato pronikavě a až chorobně citlivě analyzuje vztahy k nejbližšímu okolí, hlavně strýci, tetě a sestřenici, podivným, psychologicky velmi pitoreskním lidem.Hlavní zápletkou v tomto řetězci komplikovaných vztahů je postava pana Martereaua, kterému rodina svěřila obrovskou sumu na zakoupení domu kousek za Paříží. Otázka, kterou si vypravěč stále znovu a znovu klade, zní: je Martereau podvodník, nebo oddaný a obětavý člověk? Martereau je jediná postava, která má přesné kontury, ostatní nemají ani jména. Jediný Matereau má také morální sílu a zdraví, ostatní jen přešlapují a patlají se rozebíráním svým proměnlivých, ale v podstatě monotónních postojů. Málokdy v skutečně moderní próze najdeme takovou nezávislost myšlení i umělecké formy, aby přitom tak úzce navazovala na samy kořeny tří autorů, jichž si autorka vážila jimiž se intenzivně zabývala: Dostojevskij, Kafka a Proust.