Más información sobre el libro
Když Darwin roku 1859 vydal svou knihu O vzniku druhů, byla jeho teorie pociťována jako zásadní změna pohledu na svět. Evolucí se rozumí neřízený vývojový proces, kde si příroda vystačí sama; biblický princip stvoření s jeho transcendentním přesahem byl odmítnut jako překonaný: „Darwin ve své knize zpochybnil všechno, čemu lidé věřili o lidské duši, o Bohu nebo o smyslu života.“ Prvním otřesem pro toto sebevědomí bylo objevení genetického kódu a molekulárního základu života o sto let později. Reakcí byl vznik neodarwinistické syntézy, předstírající, že to pro naturalistický výklad života neznamená žádný problém. Dnes se ale ukazuje, že je to podobné, jako psát historii katedrál s vyloučením architektů - nelze se tak dobrat pravdy. Pokračující výzkum o informačním základu života a o složitosti mikrosvěta buňky evoluční ortodoxii dále zpochybnil a vyústil do vzniku teorie inteligentního plánu, jako diametrálně odlišného přístupu k živému světu. Znovu tak dochází k tomu, že věda někdy musí zcela změnit způsob svého pohledu na svět, podobně jako v případech spojených se jmény Kepler, Newton, Pasteur, Einstein či Planck. Nyní je na řadě biologie.
Compra de libros
I řekl Bůh... texty k tématu "stvoření vs evoluce", Josef Potoček
- Idioma
- Publicado en
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- I řekl Bůh... texty k tématu "stvoření vs evoluce"
- Idioma
- Checo
- Autores
- Josef Potoček
- Editorial
- Křesťanský život
- Publicado en
- 2021
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8071122270
- ISBN13
- 9788071122272
- Serie
- Descripción
- Když Darwin roku 1859 vydal svou knihu O vzniku druhů, byla jeho teorie pociťována jako zásadní změna pohledu na svět. Evolucí se rozumí neřízený vývojový proces, kde si příroda vystačí sama; biblický princip stvoření s jeho transcendentním přesahem byl odmítnut jako překonaný: „Darwin ve své knize zpochybnil všechno, čemu lidé věřili o lidské duši, o Bohu nebo o smyslu života.“ Prvním otřesem pro toto sebevědomí bylo objevení genetického kódu a molekulárního základu života o sto let později. Reakcí byl vznik neodarwinistické syntézy, předstírající, že to pro naturalistický výklad života neznamená žádný problém. Dnes se ale ukazuje, že je to podobné, jako psát historii katedrál s vyloučením architektů - nelze se tak dobrat pravdy. Pokračující výzkum o informačním základu života a o složitosti mikrosvěta buňky evoluční ortodoxii dále zpochybnil a vyústil do vzniku teorie inteligentního plánu, jako diametrálně odlišného přístupu k živému světu. Znovu tak dochází k tomu, že věda někdy musí zcela změnit způsob svého pohledu na svět, podobně jako v případech spojených se jmény Kepler, Newton, Pasteur, Einstein či Planck. Nyní je na řadě biologie.


