Más información sobre el libro
Vladimír Kolár (nar. 22. Června 1947) těží ve své próze Co už máma nenapsala jednak z vlastních vzpomínek zprostředkovaných dětskýma i dospělýma očima, ale též z deníkových záznamů svých rodičů, jejich korespondence a dalších dokumentů, aby přiblížil dobu padesátých, šedesátých a i sedmdesátých let. Provází nás těžkým obdobím politických procesů, které nenapravitelně poznamenalo osud jeho rodiny, ale i léty dospívání a studií, vrcholícími událostmi roku 1968. V autentické, nezkreslené podobě tu autor portrétuje svého otce - vojáka čs. západní armády, novináře, politického pracovníka, oběť nezákonných represí. Stejně plasticky přibližuje osobnost své matky, spisovatelky Jaromíry Kolárové, jejíž cesta za literárním úspěchem a k srdcím čtenářů byla zatarasena četnými překážkami, lidskou záští a podlostí i závažnými problémy zdravotními. Autor vzpomínek se však neomezuje jen na rodiče a sourozence, na strastiplné rodinné trampoty, zároveň kreslí i portréty osobností, které mu pomáhaly hledat jeho místo v životě, názorovou orientaci, a mezi nimiž najdeme i některá jména protagonistů pražského jara. Návraty jsou provázeny nostalgií a smutkem, ale spisovatel se nevyhýbá ani veselým či komickým situacím, ironii, kreslí i šťastné a radostné životní okamžiky.
Compra de libros
Co už máma nenapsala, Vladimír Kolár
- Idioma
- Publicado en
- 2008
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Co už máma nenapsala
- Idioma
- Checo
- Autores
- Vladimír Kolár
- Editorial
- BMSS-Start
- Publicado en
- 2008
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 254
- ISBN10
- 8086140474
- ISBN13
- 9788086140476
- Serie
- Categorías
- Etiquetas
- Literatura checa
- Calificación
- 4,5 de 5
- Descripción
- Vladimír Kolár (nar. 22. Června 1947) těží ve své próze Co už máma nenapsala jednak z vlastních vzpomínek zprostředkovaných dětskýma i dospělýma očima, ale též z deníkových záznamů svých rodičů, jejich korespondence a dalších dokumentů, aby přiblížil dobu padesátých, šedesátých a i sedmdesátých let. Provází nás těžkým obdobím politických procesů, které nenapravitelně poznamenalo osud jeho rodiny, ale i léty dospívání a studií, vrcholícími událostmi roku 1968. V autentické, nezkreslené podobě tu autor portrétuje svého otce - vojáka čs. západní armády, novináře, politického pracovníka, oběť nezákonných represí. Stejně plasticky přibližuje osobnost své matky, spisovatelky Jaromíry Kolárové, jejíž cesta za literárním úspěchem a k srdcím čtenářů byla zatarasena četnými překážkami, lidskou záští a podlostí i závažnými problémy zdravotními. Autor vzpomínek se však neomezuje jen na rodiče a sourozence, na strastiplné rodinné trampoty, zároveň kreslí i portréty osobností, které mu pomáhaly hledat jeho místo v životě, názorovou orientaci, a mezi nimiž najdeme i některá jména protagonistů pražského jara. Návraty jsou provázeny nostalgií a smutkem, ale spisovatel se nevyhýbá ani veselým či komickým situacím, ironii, kreslí i šťastné a radostné životní okamžiky.