Bookbot

Kdo jsme my Slované

Valoración del libro

Parámetros

  • 256 páginas
  • 9 horas de lectura

Más información sobre el libro

V hodinách dějepisu jsme se učili, že staří Slované se rozšířili na východní polovinu Evropy někdy v 6.- 8. století n. l. Předtím na našem území žili Keltové, Germáni a jiné neslovanské kmeny. Nová fakta, získaná na základě moderního genetického výzkumu, ale i lingvistických analýz, ukazují, že situace je komplikovanější a leccos bylo jinak. Máme mnoho indicií toho, že mluvčí jazyků blízkých dnešní slovanštině byli autochtonními obyvateli Evropy s kořeny vysledovatelnými minimálně do neolitu. Jak to tedy bylo? Podívejme se na genetické pozadí dnešních Evropanů. Které migrační vlny a procesy měly na toto složení největší vliv? Jaký je původ starověkých kmenů Keltů, Germánů, Árjů apod.? Jak to bylo se stěhováním národů? Co o tom prozrazují archaické nápisy a toponyma? Jak jsme pokročili s jejich luštěním? Celá řada faktů a indícií svědčí o tom, že lidé hovořící "praslovansky" zde byli již dávno před historickým příchodem slovanských kmenů. Ukazuje se, že slovanština má úplně speciální postavení v rámci rodiny indoevropských jazyků. Poznání dávných dob a prehistorie určitě nebude nikdy úplné, ale dnešní poznatky poodhalují závoj nevědomosti do té míry, že mění dnešní převládající názory na dějiny starých Slovanů i celé Evropy.

Compra de libros

Kdo jsme my Slované, Dušan Polanský

Idioma
Publicado en
2020
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

5,0
Excelente
1 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Kdo jsme my Slované
Idioma
Checo
Editorial
Eko-konzult
Publicado en
2020
Formato
Tapa dura
Páginas
256
ISBN10
8080792984
ISBN13
9788080792985
Serie
Categorías
Primera publicación
2020
Título original
Kdo jsme my Slované
Calificación
5 de 5
Descripción
V hodinách dějepisu jsme se učili, že staří Slované se rozšířili na východní polovinu Evropy někdy v 6.- 8. století n. l. Předtím na našem území žili Keltové, Germáni a jiné neslovanské kmeny. Nová fakta, získaná na základě moderního genetického výzkumu, ale i lingvistických analýz, ukazují, že situace je komplikovanější a leccos bylo jinak. Máme mnoho indicií toho, že mluvčí jazyků blízkých dnešní slovanštině byli autochtonními obyvateli Evropy s kořeny vysledovatelnými minimálně do neolitu. Jak to tedy bylo? Podívejme se na genetické pozadí dnešních Evropanů. Které migrační vlny a procesy měly na toto složení největší vliv? Jaký je původ starověkých kmenů Keltů, Germánů, Árjů apod.? Jak to bylo se stěhováním národů? Co o tom prozrazují archaické nápisy a toponyma? Jak jsme pokročili s jejich luštěním? Celá řada faktů a indícií svědčí o tom, že lidé hovořící "praslovansky" zde byli již dávno před historickým příchodem slovanských kmenů. Ukazuje se, že slovanština má úplně speciální postavení v rámci rodiny indoevropských jazyků. Poznání dávných dob a prehistorie určitě nebude nikdy úplné, ale dnešní poznatky poodhalují závoj nevědomosti do té míry, že mění dnešní převládající názory na dějiny starých Slovanů i celé Evropy.