Bookbot

Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805)

Parámetros

  • 671 páginas
  • 24 horas de lectura

Más información sobre el libro

Literární historie obvykle spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem, avšak doba před jeho příchodem nabízí cenné poznatky o literární komunikaci a utváření lingvo-etnických kánonů 19. století. Monografie analyzuje více než padesát německy a česky vydávaných časopisů a dalších médií z let 1770–1805, kde se formovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zkoumá pravidla literární komunikace, která byla zaváděna prvními kritikami, často přicházejícími zvenčí, a jejich vztah k domácí osvícenské kultuře. Sleduje proměny literární veřejnosti, kde vedle divadla nabývala na významu beletrie, a transformaci staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon. Dále se zaměřuje na diferenciaci komunikace v nových periodicích a její limity ve střední Evropě. Monografie také zkoumá dopady nového literárního systému na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Zde se dotýká obecnějších témat, jako jsou novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu, vymezení na rozvíjejícím se knižním trhu a manifestace těchto vztahů v mediálně a etnicky rozmanitých prostředích českých zemí na konci 18. a v 19. století.

Compra de libros

Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805), Dalibor Dobiáš

Idioma
Publicado en
2021
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805)
Idioma
Checo
Editorial
Akropolis
Publicado en
2021
Formato
Tapa dura
Páginas
671
ISBN10
8074703886
ISBN13
9788074703881
Serie
Descripción
Literární historie obvykle spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem, avšak doba před jeho příchodem nabízí cenné poznatky o literární komunikaci a utváření lingvo-etnických kánonů 19. století. Monografie analyzuje více než padesát německy a česky vydávaných časopisů a dalších médií z let 1770–1805, kde se formovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zkoumá pravidla literární komunikace, která byla zaváděna prvními kritikami, často přicházejícími zvenčí, a jejich vztah k domácí osvícenské kultuře. Sleduje proměny literární veřejnosti, kde vedle divadla nabývala na významu beletrie, a transformaci staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon. Dále se zaměřuje na diferenciaci komunikace v nových periodicích a její limity ve střední Evropě. Monografie také zkoumá dopady nového literárního systému na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Zde se dotýká obecnějších témat, jako jsou novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu, vymezení na rozvíjejícím se knižním trhu a manifestace těchto vztahů v mediálně a etnicky rozmanitých prostředích českých zemí na konci 18. a v 19. století.