Když ti láska zlomí srdce

Más información sobre el libro

Stefanie si v duchu spokojeně říkala: Krajina, usedlost i práce, všechno jako ve snu – co si přát víc? Smlouva sice ještě nebyla podepsaná, ale její šance byly dobré. Copak by ji jinak pán Sonnecku prosil, aby přišla co nejdřív? O něco později už seděla naproti němu a snažila se působit tak věcně a sebevědomě, jak si předsevzala. Oči Sebastiana von Rudiens hledaly její pohled. Zvedla hlavu. „Chtěla bych pracovat na Sonnecku,“ řekla rozhodně. Avšak už první večer na tomto krásném statku jí bylo jasné, že se za idylickou fasádou skrývá něco tragického, propletené osudy…