Krajina

„Ságla zajímá krajina s čitelnými dějinami člověka, v nichž se člověk se světem a přírodou harmonizoval. Jako si člověk ke komunikaci vytvořil řeč, a tím i kulturní paměť, jazyk, v němž je svět pojmenován a teprve v něm smysluplně existuje, stvořil krajinu, aby v ní z širého světa, chaosu přírody, vydobyl prvotně domov. Činí to krajně individualizovaně odlišitelně v různých krajích světa. Přesně je také tento proces nazýván kultivací. I krajinu se zdánlivým minimem stop lidského zásahu chápe Ságl bez atributů národního či folklorního specifika jako krajinu domova, prostor nejhlubší důvěrnosti lidské existence. Zmíněným specifikujícím atributům se fotograf záměrně vyhýbá, cítí jejich přílišnou estetickou poddajnost a vstřícnost nejen sentimentu, ale i častému povrchnímu zkreslení zdánlivou typičností místa, architektury či věcí...“ – citace z předmluvy ke knize od Jana Rouse