Parámetros
- 458 páginas
- 17 horas de lectura
Más información sobre el libro
Českému čtenáři se překladem Rejchovy učebnice harmonie poprvé dostává do rukou jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebních kompozičních nauk první poloviny 19. století, úzce spojený s dobovou hudební kompozicí. Tato učebnice poskytla mnoha studentům podněty na jejich umělecké cestě a její inovační nápady lze spojit s jmény jako Berlioz, Liszt, Gounod, Onslow, Franck či Smetana. Učebnice, vydaná v roce 1818, se stala klíčovým výukovým materiálem pro harmonii jako teoretický předmět v rámci kompozičních nauk, které pokračovaly výukou kontrapunktu a fugy. Rejchova práce se vyznačuje tím, že východiskem výkladu je vždy hudební příklad, zatímco teoretické diskuse jsou zkráceny ve prospěch praktických demonstrací. Cvičení jsou navrhována s ohledem na techniku kompozice a umělecké zacházení s hudební matérií. Rejcha zdůrazňuje, že jeho učebnice souvisí s dobovou kompoziční praxí a nemá v úmyslu, aby studenti po jejím absolvování zjistili, že se skutečná praktická stránka hudební kompozice neshoduje s tím, co se naučili.
Compra de libros
Pojednání o harmonii, Antonín Rejcha, Roman Dykast
- Idioma
- Publicado en
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Pojednání o harmonii
- Idioma
- Checo
- Autores
- Antonín Rejcha, Roman Dykast
- Editorial
- Togga
- Publicado en
- 2014
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 458
- ISBN10
- 8074760421
- ISBN13
- 9788074760426
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Libros de texto, Temática musical, Música
- Descripción
- Českému čtenáři se překladem Rejchovy učebnice harmonie poprvé dostává do rukou jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebních kompozičních nauk první poloviny 19. století, úzce spojený s dobovou hudební kompozicí. Tato učebnice poskytla mnoha studentům podněty na jejich umělecké cestě a její inovační nápady lze spojit s jmény jako Berlioz, Liszt, Gounod, Onslow, Franck či Smetana. Učebnice, vydaná v roce 1818, se stala klíčovým výukovým materiálem pro harmonii jako teoretický předmět v rámci kompozičních nauk, které pokračovaly výukou kontrapunktu a fugy. Rejchova práce se vyznačuje tím, že východiskem výkladu je vždy hudební příklad, zatímco teoretické diskuse jsou zkráceny ve prospěch praktických demonstrací. Cvičení jsou navrhována s ohledem na techniku kompozice a umělecké zacházení s hudební matérií. Rejcha zdůrazňuje, že jeho učebnice souvisí s dobovou kompoziční praxí a nemá v úmyslu, aby studenti po jejím absolvování zjistili, že se skutečná praktická stránka hudební kompozice neshoduje s tím, co se naučili.