Más información sobre el libro
Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.
Compra de libros
Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924, Petr Jelínek
- Idioma
- Publicado en
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924
- Idioma
- Checo
- Autores
- Petr Jelínek
- Editorial
- Matice slezská
- Publicado en
- 2009
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 808688712X
- ISBN13
- 9788086887128
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Ciencias políticas & Política, Periodismo narrativo, Historia checa & eslovaca, Relaciones Internacionales, Checoslovaquia, Polonia, Período de entreguerras, Relaciones Checo-Polacas
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.