Železná koruna I.

Úvodní část rozsáhlého románu obrazí utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce. Když Leopold I. utekl před morem z Vídně do Prahy, věřili poddaní, že císař sníží jejich robotní povinnosti. Avšak deputace se k Leopoldovi nedostaly, vrchnosti je daly pozatýkat. Lid se počal bouřit a povstání, jitřeno starým proroctvím o Libušině železné koruně, bylo jen s námahou císařskými vojsky potlačeno. Následovaly nejkrutější tresty, ale přece jen musel Leopold vydat 28. června 1680 v Pardubicích patent, jímž přiznal poddaným mírné úlevy.