Okénko do nebe

2. vydání. Výběr nejznámějších básní Jana Nohy pro děti s veselými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Tady jsou ukázky: Malíř slunce Slunce, slunce malovalo. Stíny tuší, světla zlatem a ty svěží jarní deště loužemi a blátem. Slunce, slunce malovalo. A když večer zapadlo, každý obraz proměnil se v černé noční zrcadlo. Kam kdo chodí spát Slunce chodí spát do peřin. Nevěřím. Věřím. Nevěřím. Měsíc chodí spát do mraků. Nevěřím. Věřím zázraku. Vítr má v lesích postýlku. Vánky v nich mají přistýlku. Vosa chodí spát bosa. Trávě ustýlá kosa. Král v pohádce spí na trůně. Písnička spinká na struně. Den spává v noci odpoledne. Večer spí ráno, ale ráno má neustále odestláno. Čas často usne v hodinách a je mu v nich jak v peřinách, zastaví je a netiká. Natáhneme mu budíka. Nevěříš? Věříš? Nevěříš? Ještě mi řekni, kde ty spíš? Spíš na vodě? Spíš málo? A co se ti dnes zdálo? Strom a jablíčko Ze stromu spadlo jablíčko. Strom stojí u skály. Ty nyní hádej, Aničko, kam se kutálí. To přece každého napadne, dej hádat kdekomu: žádné jablíčko nespadne daleko od stromu. Když se jablíčko kutálí okolo chaloupky, no, to byste se nasmáli: těší se na zoubky!