Život, ne smrt

Tento rozsáhlý román je živou a strhující epopejí Španělska v době od počátku tohoto století až do předvečera druhé světové války. Autorka — španělská komunistická pracovnice a žurnalistka Constancia de la Mora (1906—1951) — v něm vypsala příběh svého vlastního života. Věrně a bez obvyklých romantických příkras líčí své dětství, umrtvované klášterní výchovou a prožité v chladném a smutném šlechtickém sídle svých rodičů (její dědeček, don Antonio de Maura, byl předsedou vůdčí konzervativní strany a několikanásobným předsedou vlády krále Alfonse XIII. ). Ukazuje, jak v ní rok od roku dozrávalo poznání, že španělský lid, strašlivě zbídačený šlechtou, církví a hrstkou finančních magnátů, musí svrhnout kořistnický režim a vybojovat si právo na skutečně lidské podmínky života. Constancia de la Mora se osamostatňuje: je jednou z prvních španělských žen, které svrhly tradiční předsudky o existenční závislosti ženy na manželově jmění, opouští patricijský rodný dům a nachází cestu k republikánům. jako žena velitele republikánských leteckých sil Hidalga de Cisneros prožívá všechny fáze občanské války ve Španělsku a vidí růst a umírat výkvět lidových armád. Celý její román je pravdivým a umělecky strhujícím svědectvím o tom, že válka ve Španělsku nebyla pouhou občanskou válkou, ale invazí Hitlera a Mussoliniho, provedenou s tichým souhlasem reakčních vlád Francie a Anglie proti mírumilovnému lidu, který chtěl žít nezávisle a demokraticky.