Bookbot

Život a dílo Petra Cingra (1850-1920)

Más información sobre el libro

Petr Cingr vstoupil do dělnického hnutí již v 70. letech a neúnavně v něm pracoval až do své smrti. Stál u zrodu prvních dělnických organizací nejprve v severních a středních Čechách, posléze na do té doby organizačně zaostalém Ostravsku, které se mu stalo druhým domovem a které ho považuje za svého. Podařilo se mu založit spolek Prokop a poté silnou Unii horníků. Tvrdě pracoval také jako redaktor dělnického tisku. Od roku 1897 do své smrti byl nepřetržitě členem říšské rady ve Vídni a v nové republice také členem Národního shromáždění a senátorem. V parlamentu se snažil prosazovat zákony pro lepší život dělnictva, zejména osmihodinovou pracovní dobu, zřízení báňských inspektorátů, všeobecné pojištění místo bratrských pokladen a týdenní výplatní termíny mezd. Byl známou osobou nejen v rámci rakouské monarchie, ale také v celé Evropě. Zúčastnil se celé řady mezinárodních sjezdů horníků (Berlín, opakovaně Londýn).

Compra de libros

Život a dílo Petra Cingra (1850-1920), Karel Jiřík, Stanislav Knob

Idioma
Publicado en
2016
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Život a dílo Petra Cingra (1850-1920)
Idioma
Checo
Publicado en
2016
Formato
Tapa dura
ISBN10
8074647889
ISBN13
9788074647888
Serie
Etiquetas
Descripción
Petr Cingr vstoupil do dělnického hnutí již v 70. letech a neúnavně v něm pracoval až do své smrti. Stál u zrodu prvních dělnických organizací nejprve v severních a středních Čechách, posléze na do té doby organizačně zaostalém Ostravsku, které se mu stalo druhým domovem a které ho považuje za svého. Podařilo se mu založit spolek Prokop a poté silnou Unii horníků. Tvrdě pracoval také jako redaktor dělnického tisku. Od roku 1897 do své smrti byl nepřetržitě členem říšské rady ve Vídni a v nové republice také členem Národního shromáždění a senátorem. V parlamentu se snažil prosazovat zákony pro lepší život dělnictva, zejména osmihodinovou pracovní dobu, zřízení báňských inspektorátů, všeobecné pojištění místo bratrských pokladen a týdenní výplatní termíny mezd. Byl známou osobou nejen v rámci rakouské monarchie, ale také v celé Evropě. Zúčastnil se celé řady mezinárodních sjezdů horníků (Berlín, opakovaně Londýn).