Parámetros
- 512 páginas
- 18 horas de lectura
Más información sobre el libro
Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Autoři a autorky ukazují, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí žen. Záleželo komunistické vládě na rovnoprávnosti žen, anebo je jen „nahnala do práce“? Podporovala KSČ ženské hnutí? Má genderově citlivé myšlení v české společnosti tradici nebo je takové přemýšlení až polistopadový „import ze Západu“? Co udělalo komunistické právo pro ženy a co proti nim? Měly československé spartakiády gender? Zabývala se česká věda genderovými otázkami již před listopadem 1989? Jaké představy o manželství nabízela čtenářstvu za socialismu populárně naučná literatura? Jak se žilo za socialismu neheterosexuálním lidem? Podařilo se českému filmu a literatuře překročit genderové stereotypy?
Compra de libros
Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989, Libora Oates Indruchová, Hana Havelkova, Petra Hanáková
- Idioma
- Publicado en
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989
- Idioma
- Checo
- Editorial
- Sociologické nakladatelství (SLON)
- Publicado en
- 2015
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 512
- ISBN10
- 807419096X
- ISBN13
- 9788074190964
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Historia checa & eslovaca, Sociedad, Cultura, Historia Checa, Género, Socialismo, Cultura Checa
- Calificación
- 4,4 de 5
- Descripción
- Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Autoři a autorky ukazují, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí žen. Záleželo komunistické vládě na rovnoprávnosti žen, anebo je jen „nahnala do práce“? Podporovala KSČ ženské hnutí? Má genderově citlivé myšlení v české společnosti tradici nebo je takové přemýšlení až polistopadový „import ze Západu“? Co udělalo komunistické právo pro ženy a co proti nim? Měly československé spartakiády gender? Zabývala se česká věda genderovými otázkami již před listopadem 1989? Jaké představy o manželství nabízela čtenářstvu za socialismu populárně naučná literatura? Jak se žilo za socialismu neheterosexuálním lidem? Podařilo se českému filmu a literatuře překročit genderové stereotypy?