Esta serie explora escritos cristianos primitivos que fueron excluidos del canon bíblico. Ofrece una fascinante visión de interpretaciones alternativas de las tradiciones cristianas más antiguas y las prácticas espirituales tempranas. Los lectores encontrarán fragmentos tempranos de los dichos de Jesús y evangelios apócrifos influyentes, como el Evangelio de Tomás. Estos textos revelan la imaginación y los desafíos de su época, proporcionando una perspectiva única sobre el desarrollo del cristianismo primitivo.
Souborné vydání apokryfních evangelií sepsaných do roku 150 po Kristu. Překlady z řeckých, koptických a latinských originálů. První svazek edice ,,Raně křesťanské literatury" obsahuje všechna apokryfní evangelia, která vznikla do roku 150 po Kr. S odbornými komentáři tu v novém překladu vycházejí mj." Tomášovo evangelium, fragment Evangelia Petrova, Evangelium Mariino, Rozhovor se Spasitelem, ...
Jako "apokryfní" nazýváme texty, jež nebyly zařazeny do biblického kánonu, často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo takové, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Patří mezi ně i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků či známé Tomášovo evangelium.. Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií, či oblíbené Tomášovo evangelium. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšího lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková.
Edice Raně křesťanská literatura. Po úspěšném vydání prvního svazku novozákonních apokryfů „Neznámá evangelia“ připravujeme druhý díl těchto apokryfů nazvaný „Příběhy apoštolů“. Tyto svěže napsané texty souvisejí s druhou, apoštolskou částí Nového zákona, se Skutky apoštolů a dopisy, zejména apoštola Pavla. Biblická kniha „Skutků“ však píše jen o tom, co dělali Petr a Pavel. Proto není divu, že již začátkem 2. století začaly vznikat texty, které pojednávaly o ostatních apoštolech. Navazují na to, co se vyprávělo mezi prostými křesťany, zahrnují i některé prvky výuky a liturgie a usilují zaujmout i některými téměř románovými prvky.
Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.
Závěrečný svazek souboru novozákonních apokryfů vychází ve 2. vydání. Překlad z řeckých, koptských a latinských originálů připravil kolektiv pod vedením Petra Pokorného a Jana A. Duse. Apokalyptický žánr je v bibli zastoupen jen okrajově, avšak apokryfní spisy, které nebyly přijaty do biblického kánonu, jsou rozmanité. Tyto texty se pohybují na pomezí židovské a křesťanské literatury a dokumentují duchovní posun v prvních staletích po Kristu. Některé spisy čerpají z Starého zákona, ale vznikly později nebo jsou christianizovány; většina z nich však pochází z křesťanského prostředí a reflektuje znalost Nového zákona. Zkoumají dějiny světa, vznik a zánik říší a měst, a kladou otázky o osudu dobrých a zlých v ráji či pekle. Mnohé z těchto spisů jsou spojeny s postavami jako Petr, Pavel, Jakub, Jan, Maria, Tomáš a Bartoloměj, kteří ve svých vizích často komunikují s anděly. Zósimovo vyprávění o životě Blažených představuje specifický příklad apokalypsy utopického typu. Český překlad dvaceti apokryfních spisů je doplněn zasvěcenými úvody a komentáři, což obohacuje porozumění těmto textům.