Esta serie se sumerge en la oscura y cautivadora historia de la condesa húngara, cuyo nombre se convirtió en sinónimo de terror. Siga su destino desde su encarcelamiento en las profundidades del castillo, ya sea justa o injustamente, hasta su inesperada fuga y sus continuas luchas contra sus enemigos. Estas narrativas están impregnadas de una atmósfera histórica e intriga, explorando los límites del poder, la obsesión y la legendaria crueldad que la definió.
1. díl:
Hraběnka Alžběta Báthoryová pyká v podzemí Čachtického hradu za kruté činy, kterých se dopustila. Její pomocníci již byli nemilosrdně popraveni, jen ona, protože patřila k jednomu z nejbohatších a nejvlivnějších rodů své doby, unikla spravedlivému procesu a formálním výrokem uherského palatina Juraje Thurza měla být doživotně uvězněna na vlastním hradě. Hrabě Peter Fábry, Alžbětin úhlavní nepřítel, však nepřestává usilovat o to, aby byla postavena před řádný soud, jako to žádal i sám král Matyáš a jeho spojenci. Podzemní kobka ale zůstane zanedlouho prázdná, krvežíznivou šlechtičnu z ní někdo unesl…
2. díl: Román Joža Nižňanského Čachtická paní zná snad každý. K osudům ženy, která se koupala v krvi mladých dívek, aby si uchovala krásu a mládí, se vrátil slovenský spisovatel Andrej Šťiavnický. V historické románové trilogii před čtenářem rozvíjí strhující obraz barokního světa a vykresluje portrét nevšední ženy. V této druhé části, nazvané Čachtická paní ve vězení a na svobodě, prožijeme s Alžbětou její dopadení a uvěznění. Přeložil Jan Macháček.... celý text
3. díl:
V dílu historického románu Andreje Štiavnického se uzavírají dramatické životní osudy obávané čachtické paní, hraběnky Alžběty Báthoryové, představitelky mocného a bohatého uherského rodu Báthoryů. Přes usilovnou snahu svého největšího protivníka hraběte Fábryho, kardinála Forgáche a dalších šlechticů i církevních hodnostářů nikdy nestanula před pozemským soudem. Skonala krátce poté, co se po dvou únosech vrátila do podzemního žaláře Čachtického hradu.
Román Ve stínu smrti čachtické paní zachycuje osudy Anny Rosiny Listiusové, manželky uherského palatina Stanislava Thurza. Tématicky navazuje na trilogii historických románů, které vyvolaly značný ohlas. Čtenář má možnost sledovat životní drama Anny Rosiny v kontextu nenaplněného života Alžběty Báthoryové, až po její uvěznění a smrt. Autor nezůstává na půli cesty a podává završení životních peripetií Anny Rosiny, šintavské bosorky, s důrazem na historické souvislosti a dobové dokumenty. Život a historie se nezastavily 21. srpna 1614, kdy Alžběta Báthoryová zemřela přirozenou smrtí.
V první části románu se čtenář stává svědkem intrik mezi palatinem Thurzem a panovníkem Matyášem II., stejně jako smrti nejstarší dcery čachtické paní a ostřihomského primase kardinála Forgáche, který se zasloužil o zastavení krveprolévání Alžběty Báthoryové. I kontroverzní palatin Juraj Thurzo, porušující zákon už od jejího zatčení, odchází na věčnost necelé dva roky po její smrti. Autor, Andrej Štiavnický, se dvacet pět let věnoval studiu archivních materiálů a výsledky přetavil do románového cyklu, který nabízí širokospektrální obraz života nejvyšších společenských vrstev pozdního feudalismu. Čtenáře vtahuje do dramatických osudů Anny Rosiny, obklopené věrnými čarodějnicemi, a oživuje složité osudy historických postav jako Gábora Bethlena či Albrechta z Valdštejna.
5. díl:
Obětavý a skromný život Žofie Bošňákové je morálním protikladem čachtické paní i šintavské bosorky, jejichž osudy jsme sledovali v předchozích románech.
Žofie zemřela mladá, nebylo jí ani třicet pět let, ale její život byl mravní satisfakcí za ukrutné zločiny proti lidskosti, které páchaly A. Báthoryová na přelomu 16. a 17. století a do roku 1637 Anna Rosina Listiusová na Šintavském hradě.
I po tolika letech mají osudy této výjimečné, nevšední ženy každému z nás co říci. Zůstane vzorem příkladného manželského i rodinného života, který se v naší současnosti ocitl na scestí. Žofie Bošňáková je i s odstupem staletí jedinečným příkladem nezištné lásky k chudým, nemocným a ubohým i v moderní společnosti, domáhající se sociální spravedlnosti, míru a vzájemného porozumění mezi národy a její příběh je strhující čtení...
Dej najnovšieho románu Andreja Štiavnického sa sústreďuje na Alžbetino prisluhovanie satanovi. Jedného dňa zmizne z ruky nebohej čachtickej panej náramok, v ktorom sa ukrýva tajomná, nečistá sila...
Autor predkladá čitateľom siedmy zväzok o potomkoch Alžbety Bátoriovej, v ktorom rozoberá obdobie rokov 1645 až 1649, najmä cez postavu grófkinho vnuka Františka Nádašdyho, kapitána Františka Vešeléniho, palatína Štefana Pálfiho a legendárneho grófa Petra Fábryho, jej úhlavného nepriateľa.
Andrej Štiavnický pútavo odhŕňa ťažkú, zaprášenú oponu dramatickej histórie Uhorska. Čitateľ s napätím a úžasom sleduje spletitosť zákulisných, zákerných zámerov zblúdilej rehoľníčky sestry Rosetty. Práve ona je pokračovateľkou a nasledovníčkou ukrutnej Alžbety Bátoriovej. Prostredníctvom svojho verného pobočníka dona Alfonza uršulínka udržiava pri živote a pokúša sa zveľadiť temné dedičstvo donebavolajúcich zločinov Bátoričky, smutne preslávenej čachtickej panej.
Pri svojich démonických zámeroch sa neštíti ani tajného sprisahania proti panovníkovi Ferdinandovi III., palatínovi Pavlovi Pálfimu, kráľovskému radcovi Františkovi Nádašdymu II., hlavnému veliteľovi cisárskych vojsk Františkovi Vešelénimu a najmä voči úhlavnému nepriateľovi Alžbety Bátoriovej – grófovi Petrovi Fábrymu. Vzdelanie sestry Rosetty, jej nezlomná vôľa, charizma a diabolská opovážlivosť sa napokon stávajú príčinou závažných okolností smrti mladého následníka trónu, Ferdinanda IV. či odvážnych ochrancov nitrianskeho biskupa Juraja Selepčéniho.
Autor okrem zvyčajných prozaických postupov dokonale využíva aj tajomné, mysteriózne okolnosti, ktoré sa zakladajú na skutočných historických udalostiach, aby voviedol čitateľa do ozajstného bludiska zabudnutých dejinných súvislostí a originálnym spôsobom odhalil fatálne dôsledky temného dedičstva Alžbety Bátoriovej.
