Esta serie se sumerge en el corazón de Nápoles, una ciudad de contrastes que se refleja en la vida de su protagonista. A través de recuerdos melancólicos y luchas actuales, explora la pérdida de autenticidad en la sociedad moderna. Seguimos el viaje de un hombre que busca sentido en un mundo marcado por la decadencia y la anhelante nostalgia por la gloria pasada. Es una narrativa rica en ironía, búsquedas de identidad y confrontaciones con el pasado.
The narrative explores a deep yearning for a past filled with excitement and indulgence. The protagonist grapples with a resurgence of old habits, including a desire for daily cocaine use and a relentless pursuit of romantic encounters. Set against the backdrop of Italy's evocative scents, the story captures the struggle between nostalgia and the consequences of a hedonistic lifestyle, highlighting themes of addiction, desire, and the quest for fulfillment.
Tony Pagoda je zpátky: o něco starší, sklíčenější, nostalgičtější, stále však schopný vtipně a bez servítků komentovat lidské pinožení v tom nesmyslném podniku, kterému se říká život. Centrem vyprávění tentokrát není on sám, ale jeho přátelé a známí. S některými z nich jsme už setkali v románu Všichni mají pravdu: s králem bulváru Toninem Pazientem, osamělým „bossem“ Fabiettem, kouzelníkem Silvanem, Tonyho rodiči, zejména s jeho podnikavou matkou. Jiné poznáváme poprvé: mága chytré televizní zábavy Maurizia Costanza, hvězdy italské pop music 60. let, fotbalisty SSC Neapol… Časovou kulisu povídek tvoří, s výjimkou několika návratů do Tonyho dětství a mládí, nultá léta našeho století. Éra Silvia Berlusconiho, finanční krize, devalvace morálky a kulturních hodnot, atmosféra úpadku a carpe diem. Svět už není, co býval: změnil se New York, festival v San Remu, ostrov Capri i sama Neapol… Zůstává jen Věčné město, protože to zemřelo už dávno. Tonyho hlavním tématem je opět hledání autenticity, okamžiků nefalšovaného úžasu, čekání na zázrak, který se může dostavit v podobě bujarého veselí a nekonečného záchvatu smíchu. Rehabilitace kultury smíchu a humoru (nikoli bezduché zábavy) se zdá jedinou záchranou našeho světa. Pokud už není pozdě.
