Antonín Pešek Libros

Základní část slovníku obsahuje názvy a odborné výrazy z polygrafie a příbuzných odvětví v tisku, rozmnožování a zpracování tiskovin, a to v abecedním uspořádání podle českých termínů. Uvádí též názvy materiálů zpracovávaných ve výrobě a termíny z oborů, jež mají vztah k tiskárnám, nakladatelstvím, vydavatelstvím a novinářství. V dalších částech jsou zahrnuty seznamy termínů v ruštině, angličtině, francouzštině, němčině a slovenštině.

Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.

Význačný německý osvícenský filozof definuje základní principy humanity, jež ztělesňuje nejvyšší poslání člověka.

Ironická a symbolická „pohádka“ o uzdravení nefungujúcej a beznádejne zadlženej monarchie kapitálom a láskou.

The vivid imagery evokes a haunting scene of Athens, portrayed as a desolate shipwreck after a storm, with its once-majestic pillars resembling charred tree trunks. This powerful description captures the city's abandoned beauty and the devastation that has befallen it, suggesting themes of loss and the passage of time. The comparison to a fleet in ruins emphasizes the stark contrast between past glory and present desolation, inviting reflection on the fragility of civilization.

Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.

Jde o velký psychologický román, který je ukázkou Mannova stylistického mistrovství. Zároveň je to román pikareskní, neboť vypravuje příběh ze života tuláků a taškářů. Jeho hrdina je virtuózní hochštapler, skutečný umělec v oklamávaní lidí. Své výjimečné inteligence a nadání používá k tomu, aby si na společnosti „velkého světa“ vydobyl obdiv a aby ji rafinovaně zneužil ve svůj prospěch. Autor bravurně vykresluje Krullovu postavu, jeho složitý, měnivý a nevypočitatelný charakter i jeho dobrodružný život s jeho četnými milostnými příhodami a rozsáhlými společenskými styky. Podvod však pro Krulla není ani na chvíli pouze prostředkem, jak dosáhnout lehkého a bezpracného zisku. Krull jako člověk s přebujelou fantazií je totiž sám sebou jen tehdy, je-li současně i někým jiným. Chová se proto jako herec, jehož jevištěm je skutečný život, a jako každý umělec formuje život k obrazu svému, což ovšem zároveň znamená dopouštět se podvodu a dostat se do rozporu se zákonem. První kapitoly příběhu napsal Thomas Mann již roku 1911 (tento fragment byl vydán tiskem roku 1923). Dokončit toto dílo se pak rozhodl až na sklonku svého života, dokázal však dopsat a vydat jen první díl podvodníkových memoárů. V pokračování mu zabránila smrt.