Ve třídílné autobiografické románové kronice, napsané a po prvé vydané za vel. vlast. války v SSSR, zachytil autor poměry na Zakarp. Ukrajině od 80. let min. stol. az do r. 1920. Ústřed. dějovým motivem jsou osudy syna berehovského vinaře Gézy Bálinta, vylíčené od dětských let přes studia v Budapešti a svět. válku až do popřevratové doby, kdy se stal vlivným činitelem v Ukrajin. rudé gardě a v děln. hnutí, dokud jej po přivtělení Podkarp. Rusi k CSR čs. úřady postrkem nevyhostily do SSSR. První díl líčí národnost. a sociál. boje rusínskomaďarsko-židovské, útisk rusin. lidu, žijícího v pověrčivém a nehygienickém prostředí a ohlupovaného kněžstvem všech vyznání, trpícího nezaměstnaností a zvůlí četníků. Druhý díl líčí spoušť, kt. natropila v zemi svět. válka. Třetí díl pak zachycuje podrobnosti vzniku býv. Podkarp. Rusi, její hosp. a polit. poměry, rostoucí třídní a polit. uvědomění tamního proletariátu, hrdin. činy vojáků rusín. Rudé gardy, líčí krveprolití v polské Lavočné, bezohledné řádění franc. generála Parise a prvního guvernéra autonomní země, amer. advokáta Žatkoviče, vykořisťování zakarp. lidu čs. reakcí a zradu proletariátu pravicovým křidlem čs. soc. demokracie. Román, psaný místy sarkastickým tónem, oslavuje zároveň statečné selské a dělnické vůdce zakarp. chudiny, kteří pod dojmem zpráv o Leninovi nepřestávali vVřit v záchranu z Východu, a kolem nichž lid vytvářel novodobé legendy. (Část. podle doslovu.)
Alexandr Kohout Libros
První vydání obsahuje povídky: Kapitán Polární hvězdy. Kam se poděl zvláštní vlak. Ta malá krychlová bedýnka. Číslo 249. Pruhovaná truhlice. Jak se to stalo. Jellandova plavba. Postrach z Kazivcové průrvy. Brazilská kočka.
Čtyři výběrem zajímavostí z oboru fyziky doplněné vědeckofantastické povídky pro mladé čtenáře. Vyhovují jejich rostoucí touze číst o pronikání člověka na jiné planety a jeho dobrodružných setkáních s lidmi a jinými tvory na nich žijicími. Dobrodružná setkání lidí s bytostmiz jiných planet vzrušují stále milovníky vědeckofantastických příběhů, jak znovu dokázaly čtenářské výzkumy. Ivan Foustka napsal čtyři povídky s těmito náměty a jeho Planeta přeludů jistě čtenáře nezklame. Při vší fantastičnosti působí tyto příběhy z blízké i vzdálenější budoucnosti v tom, jak na pozadí sugestivně vylíčeného prostředí umí vytvořit životné postavy, přirozeně lidsky reagující. Ve výběru zajímavostí pak autor osvětluje některé vědecké principy, z nichž vycházel při osnování příběhů. Povídky: Setkání na Athabasce, Čtyřiasedmdesátá noc, Plamenný kontinent, Planeta přeludů.
V románě dívčího dospívání - v němž maďarská autorka historických románů pro mládež (nar. 1908) čerpá tentokrát námět ze současnosti - hledá třídní učitelka budapešťského gymnázia důvod absence jedné ze studentek a tak rozvíjípříběh o odpovědnosti rodičů k dětem.