Marceline Desbordes-Valmore fue una poeta francesa cuyos versos melancólicos y elegíacos son admirados por su gracia y profunda emoción. Su obra a menudo profundiza en temas oscuros y deprimentes, reflejando su propia vida turbulenta. Es destacablemente la única escritora incluida en la famosa antología de Paul Verlaine, Les poètes maudits. Su voz distintiva y su significado literario la convierten en una figura cautivadora de la poesía francesa.
Kniha je u nás prvním chronologickým výborem z autorčina díla, jejímž inspiračním zdrojem byl vlastní neutěšený život. Básně jsou členěny do několika oddílů – Romance a elegie, Nové básně, Nářky, Chudé kvítí, Kytice a modltby, Básně vydané posmrtně. Do části Chudé kvítí byla včleněna i báseň Na ulici, kterou se za autorčina života neopovážil žádný vydavatel vydat.
Inspirací tvorby této francouzské básnířky byly celoživotní vzpomínky na první osudovou lásku k muži, který ji opustil a jehož jméno nikdy nikomu neprozradila. Její poezie je něžná, komorní, naprosto přirozená. Hugo ji nazval „královnou světa citů“ a Verlaine ji jako „nejgeniálnější a nejnadanější ženu století“ zařadil mezi prokleté básníky po bok Mallarméa a Rimbauda. Doslov Václav Černý. 4., rozš. vyd.