Do almanachu jsme vybrali 15 autorů, kteří se narodili, nebo delší dobu působili v Děčíně. Jitka Badoučková, Jan Bandurič, Radek Fridrich, J. H. Kalif, Jiří Kment, Marie Profeldová, Vladimír Raffel, Oscar Ryba, František Řezníček, Tomáš Midgi Řezníček, Zdeněk Šlais, Jan Šmíd, Petr Váradi, Václav Vokolek, Vladimír Vokolek, Bronislava Volková. Doslov napsal Vladimír Novotný.
Kniha představitele meziválečné avantgardy je výborem z povídkových sbírek Elektrické povídky, Patetické povídky, Taneční povídky a Prapovídky, které autor vydal v letech 1927 – 1930. Pro Raffelovy příběhy je typické okouzlení technikou, ale i přírodou. Motivem spojujícím řadu povídekje také podivuhodná postava Elektrického kouzelníka.
Prozaik Vladimír Raffel (1898–1967) nepatří mezi spisovatele, jejichž jméno se v literární historii skloňuje příliš často. Tento bytostný intelektuál, jakkoliv plodný a nesporně tvůrčí, v zásadě celé své dílo vychrlil ve dvacátých letech minulého století, aby se pak již nadosmrti umělecky odmlčel a věnoval se „pouze“ své psychiatrické praxi. Přesto zanechal v dějinách české literatury nesmazatelný otisk. Edice s názvem Ta, jež povstala z krystalu reprezentuje Raffelovo kompletní, knižně publikované povídkové dílo vycházející mezi lety 1927 až 1930, jež v kontextu dobové avantgardní tvorby nese příznačné atributy fascinace moderní technikou (elektřina, stroje, kino a další), již Raffel, původní profesí lékař, modifikuje imaginativními inspiracemi vyvěrajícími ze svého povolání, ze zájmu o moderní filosofii, zevrubných znalostí modernistické francouzské literatury a úsilí o lakonický literární experiment. Raffelovy cykly Elektrické povídky, Tělové povídky, Patetické povídky, Taneční povídky a Prapovídky, dosud spíše přehlížené, plasticky doplňují a stejnou měrou i mírně rozostřují obraz české meziválečné avantgardy skrz dílo tohoto uměleckého solitéra s bohatou fantazií a smyslem pro stylovou a myšlenkovou preciznost. Autorovy texty doplňuje průvodní studie Vladimíra Papouška.