Petr Bezruč Libros
15 de septiembre de 1867 – 17 de febrero de 1958
La obra de esta autora profundiza en la exploración de la psique humana y las complejas relaciones interpersonales. Su estilo se caracteriza por una introspección penetrante y un lenguaje refinado que atrae a los lectores a las profundidades del alma humana. A través de sus obras, descubre verdades universales sobre el amor, la pérdida y la búsqueda de sentido en la vida. Su escritura a menudo se describe como lírica y provocadora a la vez.
Korespondence Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka.
Maryčka Magdonova
- 80 páginas
- 3 horas de lectura
Tragický příběh z černé Ostravy trochu jinak… Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem. Kniha obsahuje i další Bezručovy balady: Ondráš, Idyla ve mlýně, Ostrava, Bernard Žar.
"Plným právem se nazval Petr Bezruč "věštcem svého lidu", "bard prvý z Beskyd, co promluvil. V tom spočívá síla a velikost básníka. Vyjádřit to, co statisícové cítí, co se s nimi rodilo, co s nimi rostlo. Konec devatenáctého století znamenal u nás velký rozmach kapitalistické výroby. S ní zároveň rostlo vykořisťování. Rostla poroba sociální a národnostní. Proti panské tyranii "rostl lidu hněv". Tisícové hledali slova, jak jej vyjádřit. Bezruč to slovo vyrknul. Masy je přijaly. Slovo se stalo tělem, zapalovalo, měnilo se v čin. Ano, Petře Bezruči, zpíval jste dobře. Nezpíval jste nadarmo. Národ vám porozuměl." (Antonín Zápotocký)
