Valter Feldstein Libros

Thruout his career Feuchtwanger was drawn to the theme of Jewishness. In his Josephus Trilogy (Josephus, '32; The Jew of Rome, '35; & Josephus & the Emperor, or The Day Will Come, '42) he deals with the theme of nationalism versus cosmopolitanism by describing the development of Flavius Josephus, a Jewish historian of the 1st century. Toward the his life's end he took up the theme by writing about Raquel, the Jewess of Toledo ('55), who for seven years prevented Alfonso VIII of Castile from warring against the Moors. In Jefta & His Daughter ('57) he wrote about a man from the Hebrew bible who kept an oath to god by sacrificing his daughter.

Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, těsně před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16. století, ale příběh se stává vášnivou obranou základních hodnot evropské civilizace: svobody, tolerance, života a lidskosti proti totalitní ideologii. Castelliův zápas s Kalvínem, „boj komára se slonem“, představuje střet neohroženého jednotlivce s násilnou teokratickou diktaturou. Vyvrcholením je upálení humanistického učence Miguela Serveta na Kalvínův příkaz. Sebastian Castellio, riskující vlastní život, se postaví proti této justiční vraždě a jako první formuloval teorii snášenlivosti, zdůrazňující, že upálení kacíře je vražda. I když komár v boji se slonem dočasně prohrává, Castelliovy myšlenky později ožívají v Evropě a stávají se součástí kulturního vědomí. Český překlad vyšel na počátku normalizace v roce 1970, což bylo možná způsobeno nepozorností cenzorů. Čtenáři jasně vnímali, že Zweigův esej je silnou obranou svobody proti totalitním ideologiím, čerpající naději podobně jako čtenáři v roce 1936. Význam díla zůstává aktuální a připomíná, že Západ stojí na těžce vybojovaných hodnotách, nikoli na ekonomickém růstu či byrokratických pravidlech.

Druhý díl trilogie nám představuje Josepha Flavia na vrcholu jeho společenské slávy: stává se přítelem císaře Tita a uznávaným římským dějepiscem. Po dokončení spisu Válka židovská se připravuje ke svému dalšímu historickému dílu, Obecným dějinám židovským; jeho busta stojí mezisochami význačných spisovatelů v čestném sále chrámu Míru. Je Žid a zároveň římský občan, avšak ztroskotané manželství s egyptskou Řekyní Dorion a jeho osobní tragédie, když mu jeho syn Pavel vyrůstá v nepřítele všecho židovského, mu bolestně dokazují, že jeho světoobčanský ideál je pouhou fikcí. Opouští Řím, který mu poté, kdy byl zajatý generál povstalecké židovské armády předveden před císaře Vespasiana, připravil tolik utrpení, a odjíždí do Judeje, aby zde byl svědkem, jak se jeho poražený národ pomalu zotavuje z válečných ran, které utrpěl v boji proti římské nadvládě.

Závěrečný díl trilogie o Josephu Flaviovi se odehrává za vlády despotického a krutého císaře Domitiana. Obětí jeho zlomyslné a potměšilé tyranie se stává i bývalý Titův oblíbenec Josephus Flavius. Jeho spisovatelský věhlas je umlčen a jeho busta je odstraněna z dvorany chrámu Míru. Josef se stahuje do ústraní a tím víc se přimyká ke svému národu, který prodělává zatěžkávací zkoušku své existence. V Římě mezitím spějí události k prudkému vyvrcholení; tyran je zavražděn svou manželkou. I Josephus Flavius umírá, opuštěn a nepoznán, na pustině, kde kdysi stával Jerusalém.... celý text

Joseph Fouché (1759-1820) es una de las figuras más enigmáticas de su tiempo. Criado entre los Oratorianos, fue un saqueador de iglesias. Convencional moderado, masacró a los realistas de Lyon. Tras votar la muerte de Luis XVI, se convirtió en ministro de Luis XVIII. Napoleón, quien lo nombró ministro de la Policía, lo desterró y luego lo llamó de nuevo: lo temía y necesitaba. La posteridad ha visto en Fouché principalmente un oportunista cínico, capaz de todas las infamias y traiciones para satisfacer su sed de poder. Sin embargo, también supo oponerse hábilmente a Robespierre y a Napoleón, actuando en ocasiones decisivas con sentido común y en interés de su país. Biografo de María Antonieta y de Balzac, el novelista de Amok y La Confusión de los sentimientos nos ofrece aquí un retrato impactante de este personaje, a quien considera la primera encarnación de un tipo político moderno: el hombre de la sombra, oculto, manipulador, que mueve en la oscuridad los mecanismos del poder real.

Die Füchse im Weinberg wurde von Lion Feuchtwanger in den Jahren 1947–1948 geschrieben. Das Thema der Zeit vor der Französischen Revolution wird hier, wie auch in anderen Romanen, aktualisiert. Der Roman behandelt die Situation im vorrevolutionären Paris, insbesondere den Kampf um Freiheit, und ist durchdrungen von humanistischen Gedanken und Idealen, die im Hintergrund Faschismus, Nationalsozialismus und jede Form von Totalitarismus verurteilen. Der Titel des Romans, inspiriert von dem biblischen Motiv der Füchse, die den Weinberg des Herrn verwüsten, spiegelt die Unfreiheit wider, die den Menschen und seine Möglichkeiten erdrückt. Daher stehen sich Frankreich unter Ludwig XVI., repräsentiert durch seinen Monarchen und das unterdrückende Regime, und das neue, junge, freie Amerika, verkörpert durch Benjamin Franklin, gegenüber.

Der Meister des historischen Romans Für seinen letzten Roman griff Feuchtwanger auf einen Stoff aus alttestamentarischen Zeiten zurück. Er erzählt von Jefta, dem Richter und Kriegsherrn, dessen Taten überall im Lande gerühmt werden. Als Feinde das Land bedrohen, läßt er sich hinreißen zu dem unseligen Schwur, Jahwe denjenigen zum Opfer zu bringen, der ihm nach siegreichem Feldzug zu Hause als erster entgegenkommt. Das aber ist seine geliebte Tochter.

Feuchtwangerův poslední román. V Jeftovi zpracovává příběh z jedenácté kapitoly Knihy soudců, která 47 větami popisuje život tohoto pátého velkého soudce v Izraeli, jeho sliby a obětování dcery Jaaly.

Esta novela de Lion Feuchtwanger, autor ya consagrado entre los lectores de habla española, es una apasionada historia de amor y violencia, ocurrida en el siglo XII, y que, a través de siglos, ha ocupado la imaginación de los lectores. Narra la pasión que el rey Alfonso VIII de Castilla sintió por la judía Raquel, hecho que registran las crónicas de su vbiznieto, el rey Alfonso X el Sabio. La acción transcurre en una época todavía en parte sumida en la barbarie, en la que el arrojo de aquellos nobles castellanos, fruto de una fe sin fisuras, y el ansia de matar, junto con su ilimitado orgullo, destruyeron sin remordimiento las maravillosas ciudades y reinos que otros habían creado. Solo aquel que perciba la irresistible atracción de ese mundo de aventuras podrá entender la historia de Raquel y el rey. Raquel conoce las funestas consecuencias de la temeridad de Alfonso y, pesea a todo, lo ama. Entre todo lo que a ella le atrae de aquel hombre, que la llevará a la desgracia, Feuchtwanger ha simbolizado la seducción que emana de la guerra, de la aventura, que a veces deslumbra al más claro entendimiento. El autor dice que no ha pretendido glorificar el heroísmo descabellado, sino revivir su esplendor y encanto, haciendo visible la magia del atractivo mundo caballeresco de la Edad Media, todavía irremediablemente vivo. Este libro no es solo historia, sino que esclarece y da sentido a algunos problemas de nuestra época.

Eine politische Parabel Ein genialer Streich, ein hintergründiger Racheakt, viel mehr war es nicht, als Senator Varro in den römischen Ostprovinzen den Kaiser Nero, elf Jahre nach dessen Tod, auferstehen ließ. Und sein Coup gelingt. Terenz, der Töpfer, der aussieht wie Nero, spielt seine Rolle erfolgreich. Bis er, eitel und machtbesessen, vergisst, dass er nur eine Marionette ist.

Die Meisterin der Intrigen Margarete, Herzogin von Tirol, ist eine wichtige Figur auf dem Schachbrett der europäischen Geschichte. Sicher im Urteil und rasch im Handeln, zwingt sie selbst ihren Gegnern Achtung ab. Doch ihre groteske Hässlichkeit macht sie zum Gespött der Leute. Auf grausame Weise sucht sie zu erlangen, was der Schönheit von selbst zufällt: Macht und Liebe.

Der berühmte französische Philosoph Jean-Jacques Rousseau ist tot. Das ärztliche Gutachten bescheinigt zwar einen Gehirnschlag als Todesursache, aber niemand glaubt daran. Hartnäckig hält sich das Gerücht, der Geliebte von Rousseaus Frau sei der Mörder. Es beginnt ein Kampf um das Erbe des toten Philosophen, der in seiner Familie als Narr galt, unfähig, aus seinem Werk finanziellen Gewinn zu ziehen. Auch um das Vermächtnis seiner Lehre tobt der Streit, der Freunde und Feinde Rousseaus in die unterschiedlichen Lager der Französischen Revolution führt und in Befürworter und Gegner der Gewalt spaltet.

Exploring the intersection of philosophy and poetry, this work delves into the life and thoughts of Novalis, a pivotal figure in German Romanticism. It highlights his profound belief in the transformative power of love and nature, as well as his quest for spiritual enlightenment. The text examines his unique approach to metaphysics and the interplay between the ideal and the real, showcasing how his writings continue to resonate with contemporary themes of longing and the search for meaning.

Der Verlag Megali fokussiert sich auf die Reproduktion historischer Werke in Großdruck, um das Lesen für Menschen mit eingeschränkter Sehfähigkeit zu erleichtern. Diese Ausgabe bietet eine authentische Wiedergabe des Originals und unterstützt somit den Zugang zu kulturellen und historischen Inhalten für alle Leser.

První díl trilogie Josephus Flavius,odehrávající se v 1.století n.l.Autor vychází z díla římskožidovského historika Josepha Flavia,obsahující mnoho pramenných údajů pro poznání židovských dějin.

Přítomný svazek obsahuje dva romány. První z nich – Země hojnosti (1900) – je kousavou satirou na burziány a spekulanty. Druhý – Profesor Neřád (1905) – je tragickou groteskou o maloměstském despotovi, středoškolském profesoru, který nenávidí lidi až k úplné nepříčetnosti.

Autor je pracovníkem naší televize od jejích počátků. Na základě mnohaletých zkušeností i znalosti cizí literatury se v knize obírá otázkami televizní programové tvorby, její teorií i praxí, rostoucí z postupně objevovaných technických předpokladů, ideových požadavků a zákonitostí televizní práce. Závěrem se zamýšlí nad významem mezinárodní spolupráce v televizi, problémy organizace televize a jejím dalším rozvojem.

Židovská válka. Synové. Zaslíbená země je soubor literárních děl, která se zaměřují na historické a kulturní aspekty židovské identity a existence v období antiky a středověku. Kniha zkoumá konflikty, které formovaly židovský národ, a to jak v kontextu vnitřních rozporů, tak v interakci s okolními národy a kulturami. Hlavní postavy, včetně historických i fiktivních, procházejí dramatickými událostmi, které odrážejí jak osobní, tak kolektivní boje za přežití a identitu. Tematicky se dílo dotýká otázek víry, tradice, exilu a touhy po domově, přičemž se snaží zachytit složitost židovské historie. Kniha je rozdělena do několika částí, které se věnují různým aspektům židovské zkušenosti, včetně vzestupu a pádu mocných říší, a osobních příběhů, které ilustrují širší historické kontexty. Autor Valter Feldstein a Lion Feuchtwanger přinášejí do textu hloubku a nuance, které čtenářům umožňují lépe pochopit nejen historické události, ale i emocionální dopady na jednotlivce a komunitu jako celek.

První část významné románové trilogie (- Synové, Zaslíbená země) v níž autor sleduje dramatické životní osudy a kariéru římského židovského historika v Josepha Flavia na pozadí dramatických historických událostí v 1. století našeho letopočtu. Hrdinův individuální lidský osud jepevně zakotven v bouřlivých historických dějích v době zásadních převratů v životě kulturních civilizací v prvním století našeho letopočtu, kdy Římané začali tvrdě bojovat proti Židům. Pro židovský národ znamenala tato doba, která skončila pádem Jeruzaléma a likvidací židovského státu, jedno z nejtěžších období v jeho dějinách. Všechny bouřlivé události zaznamenal ve svém díle hrdina této trilogie, římský židovský historik Josephus Flavius, z jehož zachovaného díla čerpal autor nejen historické údaje, ale i poznatky o Flaviově osobě.

Kniha líčí předvečer Hitlerova nástupu k moci, jeho vítězství i první týdny a měsíce nacistického panství.

Román Malé město (1909) byl napsán po spisovatelově několikátém pobytu v Itálii. V očích německé literární historie i v očích autorova bratra Thomase je právě Malé město umělecky nezdařilejším dílkem z jeho prvního období. Je to dílo klasicky sevřené, mistrovsky komponované a hluboce domyšlené, i když je čtenář čte jako lehkou, rozmarnou idylu z malého italského městečka. Do svazku je dále zařazen výbor jedenácti nejlepších z dosud vydaných Mannových novel a jako ukázka autorovy četné, ale u nás neznámé dramatické tvorby drama Madame Legros.