An history that presents a canvas of post-war Czech literary developments within the cultural and political context of the times. It provides information about the many English-language translations from Czech literature, and the circumstances in which these translations came about.
"This publication is the result of a workshop which took place in Prague (in June 2012) and was organized by the Prague Centre for Jewish Studies, the Centre for the Study of the Holocaust and Jewish Literature at the Faculty of Arts at Charles University and the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences. It focuses on the problems of depicting the Shoah/the Holocaust in Central Europe, primarily in Czech, Slovak, German, Austrian and Polish literature and film. The workshop ... was held in Prague on the 21st and 22nd of June in the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences ... Each paper is published either in English or German, including a summary in the other language."--Foreword.
Přehledný výklad české literatury v podání současných autorit literární vědy.
Lexikon je koncipován jako pracovní pomůcka, která umožňuje lépe se orientovat na poli pojmů a předmětů, na němž se dnes i odborníci orientují jen s obtížemi. Interdisciplinárně zaměřený lexikon podává kompaktní přehled o různorodosti literárněvědných a kulturologických přístupů, osvětluje ústřední pojmy a seznamuje s autory a autorkami, kteří určovali teoretické diskuse. Jeho snahou je poskytnout odborné vodítko studentům a studentkám (i těm začínajícím) všech filologických oborů a věd o kultuře, jakož i čtenářům a čtenářkám ostatních duchovědných disciplín (zvláště historikům, sociologům a psychologům), kteří se zajímají o teorii, a tak jim umožnit zorientovat se v pojmech, jež se vyskytují v interdisciplinárních diskusích literární teorie a teorie kultury. Aby lexikon tomuto nároku mohl dostát, musí být co nejobsáhlejší, aniž přitom ztratí příruční charakter jednosvazkového slovníku. Česká verze Lexikonu nepředstavuje jen překlad, ale také adaptaci do českého prostředí a kulturního kontextu. Způsob, kterým byla původní, německá verze adaptována, je trojí: (1) rozšíření o relevantní české (a příp. slovenské) položky v oddíle „Lit.“ na konci každého hesla; přitom ve stejném oddíle jsou také v závorce uváděny u jednotlivých děl jejich české (a slovenské) překlady. (2) Rozšíření původních hesel o české apendixy; (3) Nová hesla autorů, směrů, pojmů či škol, které by domácí uživatel měl mít – v souvislosti s teorií literatury a kultury – k dispozici.
Autobiografie literárního teoretika a editora Vladimíra Justla vedená formou dialogu. Autobiografická výpověď známého českého editora, literárního historika a spoluzakladatele pražské Violy Vladimíra Justla, jak ji zaznamenal Jiří Holý. V živém a strhujícím vyprávění je zachycena poválečná atmosféra v pražských literárních kruzích a nakladatelstvích. Osobnosti, s nimiž se Justl během svého života poznal, přibližuje s místy až sarkastickým tónem. Důvěrná znalost prostředí mu dovoluje uvádět na pravou míru některé literární mýty a posuzovat je se zjevnou snahou po objektivitě. V jeho výpovědi ožívají takové osobnosti jako Vladimír Holan, Jaroslav Seifert a další. Text doprovází černobílá fotografická příloha.
Soubor ukázek z českých literárních děl, doplněný úryvky z korespondence, autorských komentářů, dobových kritických projevů i pozdějších ohlasů, pro období první poloviny dvacátého století, od počátku století do roku 1945 - čítanka k třetímu dílu knihy Česká literatura od počátků k dnešku.
Kniha "Česká literatura od počátků k dnešku - Kniha textů 4." s podtitulem 2. polovina 20. století. Obsahuje 592 stran. Jedná se o počin nakladatelství "NLN - Nakladatelství Lidové noviny" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.
Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově (Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury - Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu - Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš dílu Arnošta Lustiga a neprávem opomíjenému Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup.
Materiál ze semináře, který uspořadalo divadelní oddělení ÚKVČ dne 23. ledna a 23. února 1990.