Virza dal svému dílu podtitul "Starý zemgalský dům v průběhu roku", pro českého čtenáře to byla prostě"Kronika lotyšského statku": zaznamenává v něm totiž jakoby kronikářsky roční proměny života venkovské usedlosti v rodném, úrodném kraji Zemgalsku. I když je vyprávění nadčasové,z náznaků lze usuzovat, že se odehrává v posledních desetiletích 19. století. V působivých poetických obrazech s četnými etnografickými a folklorními detaily autor zachycuje nejen lotyšské venkovany ve dnech pracovních i svátečních, ale oživuje také duše jejich předků, různé nadpřirozené bytosti, vdechuje život dokonce i samotnému statku a dalším lidským výtvorům i neživé přírodě - vše se tu přirozeněúčastní věčné a neměnné božské harmonie. Život u Strauménůnení jen bohabojný, je zároveň pohansky plnokrevný: nevázané rituální oslavy jánského svátku nebo dožínek lnu zde patří k odvěkému životnímu rytmu, k němuž volá "starý bůh předků". Do svého díla Virza symbolicky promítl svou vizi mladého lotyšského státu, která vycházela z idealizovaného patriarchálního rolnického života předešlých generací a zahrnovala i představu velkého moudrého hospodáře, jímž byl autoritativní prezident Kārlis Ulmanis.
Edvarts Virza Libros
Edvarts Virza fue un poeta, prosista y traductor que contribuyó significativamente a acercar la cultura francesa a la audiencia letona. Su obra temprana, en particular la colección „Biķeris“, a menudo se asocia con la decadencia, aunque el propio autor no se alineó explícitamente con este movimiento. Más tarde, Virza se alejó de la estilística provocadora, centrándose en temas nacionales y patrióticos. Su legado literario reside en el enriquecimiento de la literatura letona y su labor de traducción, que abrió una ventana a la escritura francesa.


Straumeni
- 333 páginas
- 12 horas de lectura