Dancing was important to the ancient Egyptians. One of the few books available in English on this topic, this carefully researched, profusely illustrated work investigates the origins, nature and role of dance in Egyptian culture. Features 80 figure drawings and illustrations adapted from tomb paintings, reliefs, other authentic sources. New introduction. Bibliography.
České vydání knihy o divadle významného polského scénografa a režiséra je rozděleno do dvou částí. První část obsahuje překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora, která, ačkoliv byla vydána v roce 1991, stále představuje komplexní analýzu Kantorovy divadelní tvorby. Autor se zaměřuje na jednotlivá tvůrčí období a analyzuje klíčové pojmy divadelní teorie. V závěru se věnuje inscenacím, od předválečných pokusů po slavné kusy jako Mrtvá třída a Wielopole. Kłossowicz využívá archivní materiály k podpoře svých interpretací a česká verze je doplněna poznámkami, které přibližují méně známé osobnosti a fakta. Druhá část publikace je překlad Milánských lekcí, textu přednášek z roku 1986, kdy Kantor vedl herecký workshop v Miláně. Tyto lekce představují jeho osobitou interpretaci historických avantgard a hledání místa v moderním evropském divadle. Kantor zde komplexně objasňuje svůj přístup k umění. Kniha končí doslovem a podrobným životopisem Tadeusze Kantora, kde Jan Jiřík rozšiřuje Kłossowiczův text o reflexi Kantorova vlivu na současné divadlo.
Tento slovník patřil v minulosti k nemnoha dostupným publikacím, ze kterých se v Čechách čerpaly informace o soudobém světovém divadle. Do českého vydání bylo zařazeno čtyřicet nově zpracovaných hesel českých divadelních umělců a souborů, jejichž tvorba má těžiště v uplynulých třiceti letech. Nově byla vypracována a zařazena také hesla o slovenském divadle. Slovník obsahuje informace o významných divadelních souborech a jejich představitelích – režisérech, dramaticích a hercích.
Rodinný příběh, jak naznačuje podtitul, se v této knize Moniky Sznajderman zaměřuje na osudy jejích blízkých, přičemž zkoumá dvě rodiny – židovskou a polskou. Vyprávění se dělí na dvě paralelní linie, které se nesetkávají, přičemž obě rodiny sdílejí stejný prostor, ale mají málo společného. Židovská Radom, domov Grunbergů, Blatů, Flamenbaumů, Sznajdermanů a Hubermanů, představuje svět „obyčejných lidí bez dějin“. Naopak židovská Varšava, do které se stěhuje dědeček Izaak, symbolizuje odchod od tradičního prostředí a přijetí nového života jako Ignacy. Polská část rodiny, zahrnující šlechtu a podnikatele, je poznamenána velkostatkářským životem a patriotismem, často spojeným s antisemitismem. Dějiny rodiny se prolínají s dramatickými událostmi 20. století, kdy totalitní režimy zanechaly v Polsku krvavé stopy, přičemž Židé byli jednou z nejvíce postižených skupin. Většina autorčiných židovských příbuzných zahynula, zatímco polská rodina přežila. Kniha se stává výpovědí o paměti, o dvou vzpomínkách, které se nikdy nesetkávají, a o osudech, které paralelně procházejí historií. Sznajdermanová zachycuje tragické, ale i radostné momenty polské historie 20. století prostřednictvím osobních příběhů.