Dokumentační a faktografické dílo zaměřené na fungování poštovních služeb pro židovské obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava, organizaci pošty v ghettu Terezín a pravidel pro její přijímání a odesílání. Knihu doplňuje katalog filatelistického materiálu. Text je trojjazyčný - český, německý a anglický. Kapitoly: Pošta a židovské obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava, Pošta v ghettu Terezín, Pravidla balíkového styku s ghettem, Připouštěcí známky pro balíky a balíčky do ghetta, Katalog filatelistického materiálu se vztahem ke ghettu Terezín.
Dagmar Lieblová Libros







Třetí upravené vydání úspěšného kulinářského průvodce po Itálii. Autorka prochází jednotlivé italské oblasti a seznamuje čtenáře s jejich krajovými specialitami včetně místních vín. Kniha je samozřejmě doplněna celou řadou receptů na zmíněné speciality.
Das neue Stricken Pullover, Jacken, Westen
- 64 páginas
- 3 horas de lectura
Ein aufgeschobenes Leben
Kindheit im Konzentrationslager - Neuanfang in Israel
"Dita Kraus, geboren 1929 in Prag, wächst als einziges Kind einer jüdischen Familie auf. Ihre unbeschwerte Kindheit schildert sie mit Witz und Wehmut. 1942 wird sie mit ihren Eltern zunächst nach Theresienstadt, dann nach Auschwitz deportiert, wo ihr Vater stirbt. Schließlich gelangt sie mit ihrer Mutter über Außenlager des Konzentrationslagers Neuengamme in das KZ Bergen-Belsen, wo beide am 15. April 1945 befreit werden. Kurz danach stirbt die Mutter. Dita kehrt allein nach Prag zurück. 1949 entschließt sie sich, mit ihrer jungen Familie nach Israel zu emigrieren. Anschaulich und detailliert beschreibt sie, wie sie sich - wie viele andere Holocaust-Überlebende in Israel auch - unter schwierigsten Bedingungen eine neue Existenz aufbauen. Sie bleibt von Schicksalsschlägen nicht verschont und muss den Tod von zwei ihrer drei Kinder erleben. Gleichwohl schafft sie es, sich ihren Lebensmut zu bewahren. Seit Anfang der 1990er Jahre berichtet sie als Zeitzeugin über ihre bewegte Lebensgeschichte. In ihren Memoiren erinnert sie sich an die Menschen und die Stationen ihres Lebens und schaut zurück auf neunzig Jahre gelebte jüdische Geschichte." (Verlagsinformation)
Medicína šamanů
- 141 páginas
- 5 horas de lectura
Rakouský lékař vypráví o svých zkušenostech s léčivými účinky bylin z deštného pralesa, zvláště o protirakovinných účincích pralesního bylinného čaje.
Praxisnahe Vorschläge für die Konfliktregelung in der Paarbeziehung.
Ve svých pamětech se Joseph Rudolph zabývá historií své rodiny i vlastními životními zkušenostmi od dětství a mládí až po dospělost. Popisuje systém školství i výuku na tehdejším gymnáziu, organizaci soudů i požitky tehdejších úředníků. Důležité a zajímavé jsou ovšem jeho vzpomínky na život na Pražském hradě kolem poloviny 19. století. Rovněž se podrobně věnuje některým významným událostem, např. pobytu francouzského krále Karla X. či korunovaci císaře Ferdinanda za českého krále. Zevrubně líčí události roku 1848 v Praze. Kromě historických postřehů se kriticky zamýšlí nad společností 19. století, zejména ve srovnání se stoletím předcházejícím.
Příběh Dagmar Lieblové
- 110 páginas
- 4 horas de lectura
Vzpomínky překladatelky a dlouholeté předsedkyně sdružení Terezínská iniciativa. Dagmar Lieblová se narodila do asimilované židovské rodiny. Ničím nerušený rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Kutná Hora, poklidné středočeské město prodchnuté historií a vzácnou středověkou architekturou. To vše se zdálo být jistotou i do budoucna. Koncem třicátých let však politické události dostaly rychlý spád: nacistická okupace znamená pro Židy stále větší diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování, tíživé otázky, co přinesou příští dny. Následuje deportace do terezínského ghetta a posléze tzv. rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau v okupovaném Polsku. Zde Dagmar, zdaleka ne dospělá, ztratí celou svou rodinu, ale ona samotná přežije. Čekají ji ještě další útrapy v pracovních táborech a také složitý poválečný návrat do normálního života, ve kterém dokázala pozoruhodně uspět.
Druhé, upravené vydání vzpomínkové knihy, kterou na základě rozhovorů s překladatelkou a dlouholetou předsedkyní Terezínské iniciativy Dagmar Lieblovou napsal Marek Lauermann. Oživuje v ní vzpomínky na dětství, rodinu, předválečnou kutnohorskou židovskou komunitu, zachycuje však i hrůzy koncentračních táborů, návrat domů i sílu a odhodlání pokračovat a usilovat o to, aby nikdy nebylo zapomenuto.



