Box obsahuje:(1) "Slovanské osídlení Českých zemí a Velkomoravská říše" - Jiří Sláma, Vladimír Vavřínek (2) "Český stát v 10.-12. století" - Rostislav Nový; (3) "Vzestup Čech mezi evropské mocnosti" - Josef Žemlička (4) "České země za posledních Přemyslovců (1253 - 1310)" - Josef Žemlička;
Politické, společenské, ekonomické i kulturní poměry na našem území od 10. do 12. století.
Antický svět měl zásadní vliv na kulturní a společenský vývoj západní civilizace. Jak se však vyvíjel Peloponéský poloostrov po jeho rozpadu? Kniha renomovaných českých historiků se zabývá vznikem a vývojem moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti. Píše se konec roku 2015. Od posledního vydání uplynulo šest let, během nichž Evropa čelila ekonomické krizi, která sice ustoupila, ale starý kontinent, včetně Řecka, se opět ocitá v nejistotě. Vzpomínáme na slova Fukuyamy o „konci dějin“ po pádu sovětského impéria, avšak dnes je událostí příliš. Kontinent čelí nejen vzrůstajícímu fundamentalistickému teroru, ale i silné uprchlické vlně z Blízkého a Středního východu, Afriky a Dálného východu, což ohrožuje zavedené pořádky. Řecko se stalo hlavním přestupním místem migrantů a znovu se dostalo do centra pozornosti médií. V posledních šesti letech to však nebylo poprvé, jeho nevyřešená dluhová krize a opakované volby či referenda rovněž přitahovaly pozornost. Tato situace, spolu s vyprodáním předchozího vydání, vedla Nakladatelství Lidové noviny k vydání aktualizované verze. Dr. Konstantin Tsivos, rodilý Řek žijící v Česku a pedagog na UK, přispěl k vytvoření čtivého obrazu řeckých dějin posledního dvacetiletí a stal se fakticky šestým spoluautorem knihy.
Kniha představuje jednu z vrcholných prací Františka Dvorníka, českého medievalisty, byzantologa a mezinárodně proslulého badatele, který po únoru 1948 žil a publikoval převážně ve Spojených státech. Autor se zabývá kulturně-politickým zrodem prostoru zvaného střední a východní Evropa v 10. a 11. století. Východiskem jeho pohledu nejsou dějiny jednotlivých (a později národních) států, ale základní kulturní konstanty - Řím, Byzanc, slovanský a germánský prvek -, jež ve vzájemném napětí sehrály ústřední roli při utváření daných státně-politických identit. Dvorníkova práce je založena na hlubokém a podrobném studiu rozsáhlého historického materiálu a českému čtenáři, navyklému zpravidla na etnocentrické pojímání historie, umožňuje nahlédnout vlastní dějiny v daleko širších kulturních, politických a geografických souvislostech.
Kniha českého byzantologa světového významu se zabývá prapůvodem organizací, které bychom dnes nazvali zpravodajskými službami, ve starověkých říších. Dvorník shromáždil veliké množství materiálu, díky němuž rekonstruuje počátky zpravodajství ve starověké Číně, Egyptě, Babylonii a perské říši, u starých Řeků a Římanů, v byzantské, ruské a mongolské říši stejně jako v muslimských státech. Systematický výklad doplňuje řada konkrétních příkladů tehdejšího fungování pošty, předávání informací prostřednictvím systému agentů, činnosti misionářů a mnichů plnících diplomatické poslání z papežského pověření. Autor si také všímá, jak byly předávány informace z politických center do provincií, a ukazuje, jaký význam mělo pro starověké vládce rychlé získávání přesných informací pro odvrácení politických pohrom i úspěšné vedení válek.
Český překlad staroslověnštinou, nejstarším spisovným jazykem slovanským, psaných literárních památek období velkomoravského (z mešní liturgie byzantského obřadu podle Sinajských zlomků, ukázky textů z Kyjevských listů, Zakon sudnyj ljudem, Život sv. Konstantina Cyrila, Život sv. Metoděje, Legenda chersonská aj.). Doplňuje jej obsáhlá literárněhistorická studie a množství reprodukcí nejvýznamnějších pomátek.
Encyklopedický slovník středního rozsahu obsahující cca 1 900 hesel různé délky se snaží postihnout v co nejširším spektru politické, společenské, hospodářské, církevní a kulturní dějiny Byzance, jež byla pokračováním říše východořímské ve středověku. Vedle rozsáhlejších hesel podávajících základní přehled o jednotlivých oblastech byzantské civilizace a jejího vlivu na okolní národy jednotlivá dílčí hesla obsahují medailony významných osobností, důležité historické událostí, údaje o státní správě, charakteristiky literárních děl a jich tvůrců, informace o duchovních a náboženských proudech a mentalitě společnosti, hesla z dějin byzantského umění a byzantské architektury i údaje z oblasti každodenního života. Uvedena jsou i hesla, byť jen v nezbytné míře, z oblasti byzantsko-slovanských vztahů. Slovník je doplněn výběrovou bibliografií a odkazovým rejstříkem.
Známý český byzantolog se v této knize vrací k tématu, jímž se zabýval už před padesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie. Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem. V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje, zvláště vytvoření slovanského písemnictví a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Vyzdvihuje přitom význam skutečnosti, že Slované žijící tehdy na našem území se stali prvním evropským národem, do jehož jazyka bylo přeloženo Písmo svaté – Bible.
Slovanské osídlení českých zemí a Velkomoravská říše. Text dvojjazyčně česky a anglicky. V knize uvedeno chybné ISBN 80-7192-082-7.
