První český překlad Verlainových próz. Zatímco Vdovcovy paměti (1886) stojí na rozhraní autobiografické zpovědi a povídek, části Má vězení (1893) a Zpovědi (1895) jsou výlučně autobiografické. Verlaine v nich vypráví svůj život a líčí peripetie svého manželství s Matildou až po setkání s básníkem Arthurem Rimbaudem.
Pour Edith Giovanna Gassion, le destin prend la forme d'une rencontre avec Louis Leplée, l'homme qui lui donnera sa chance en la faisant débuter sur les planches de son cabaret et lui trouvera son premier nom de scène : la môme Piaf. Ainsi s'ouvre Au bal de la chance. Nous sommes en 1935, la jeune femme aura vingt ans dans quelques semaines. Mais laissons Edith nous conter la suite... L'unique autobiographie signée par Piaf fut publiée en 1958 à Genève, avec une préface de Jean Cocteau. Cette édition, augmentée d'une postface de Fred Mella, ancien soliste des Compagnons de la chanson, est présentée et annotée par le musicologue Marc Robine.
V dalším detektivním případu z Číny 8. století se ujímá vyšetřování všetečná manželka soudce Ti, který je po pádu z koně upoután na lůžko, zrovna v době, kdy byla v nedalekém lese nalezena mrtvola. Manželka soudce Ti ráda využívá příležitosti uniknout nudě a za pomoci soudcova pobočníka, napůl napraveného bývalého zloděje, se pouští do vyšetřování případu. Zatímco pobočník umně využívá svého nového postavení u obyvatel města, začíná si soudce Ti, stále upoutaný na lůžko, klást otázku, zda byl jeho pád z koně skutečně náhodný. A co když je v ohrožení přímo jeho život? Paní Ti má před sebou hned dvě záhady, které musí rychle vyřešit.
Magistrat sous le règne des glorieux empereurs Tang, le juge TI s'ennuie dans sa bonne ville de Peng-lai. Depuis sa dernière enquête, il ne traite plus que d'affaires banales qui lui font regretter la capitale. Jusqu'au jour où il est convoqué à Pien-fou : le préfet doit décider qui, parmi les sept juges réunis, aura l'honneur d'être nommé au poste convoité de cette florissante cité riche d'innombrables sources chaudes, cascades et établissements de bains. Mais lorsque le magistrat en poste est découvert défenestré, personne ne croit à la thèse de l'accident. TI et ses confrères comprennent que l'élucidation de cette énigme conduira l'un d'entre eux sur le siégé du défunt Une compétition s'ouvre entre les juges. Insinuations perfides, médisances, insultes et crocs-en-jambe, tous les coups sont permis... Personnage historique, le juge Ti fut l'enquêteur le plus populaire du roman chinois traditionnel. L'auteur, amoureux de cette société policée, a prêté une attention scrupuleuse aux détails pour dresser un tableau saisissant de la Renaissance chinoise, mystique et triviale.
Soudce Ti má vyřešit spor mezi dvěma náboženskými obcemi a ocitne se v tajemném taoistickém klášteře, kde mniši uctívají sny více než vlastní život. Vyšetřuje sérii sebevražd, ale pátrání mu ztěžuje nesmiřitelný fanatismus a všelijaká kouzla a čáry. A jako vždy, vše je dílem člověka...Frédéric Lenormand oživuje legendární postavu okresního soudce…