Helena Teigová Orden de los libros (cronológico)

Vysilující práce, zima, hlad, týrání, hadry, vši, tyfus, krematorium - tak vypadal život v letech 1941- 1945 v nacistickém koncentračním táboru Birkenau (Osvětim II), jak ho líčí bez nadsázek ve své reportáži S. Szmaglewska.

Povídková kniha Pożegnanie z Marią (Rozloučení s Marií), kterou vydal v Polsku krátce po válce v roce 1947, obsahovala dvě povídky ze sborníku Byli jsme v Osvětimi – Den na Harmenzách a Račte, prosím, do plynu a tři nové povídky – Rozloučení s Marií, Smrt povstalce a Bitva u Grunwaldu. Česky vyšla tato kniha až v roce 1987 a to značně rozšířená o další povídky, zejména o cyklus povídek Kamienny świat (Kamenný svět) a sbírku próz pro mládež Pewien žołnierz (O jednom vojákovi).

Soubor dvou knih významné polské spisovatelky. První z nich, novela Dům nad loukami (1925), je vzpomínkovou prózou zachycující mládí na venkově. Druhá, povídkový cyklus Medailony (1946), reportážní formou zaznamenává osudy lidí za druhé světové války.

Ve druhém dílu Loutky rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů románu. Vokulský získává stále větší majetek - jenom proto, aby se mohl přiblížit Isabele Lencké. Nechápe, nebo spíše nechce pochopit, že Isabela ho nemiluje a nikdy milovat nebude, přináší jí největší oběti, jichž je schopen, ale svůj velký životní omyl pochopí až v závěru románu. Pozornosti čtenářů si zaslouží i rázovitá postava starého kupeckého mládence Ignáce Řeckého, který je určitým protikladem Vokulského: ztělesňuje zde přežívají typ romantického Poláka, který nechápe novou dobu. Uzavírají se i osudy dalších postav příběhu, ať už krásné a nešťastné paní Stavské, nebo manželů Křešovských. Není náhodné, že české vydání Prusových spisů uzavírá právě jeho nejvýznamnější a čtenářsky nejvděčnější dílo - román Loutka, v němž autor spojil zajímavý náměť s mistrně zvládnutou uměleckou formou. Za velký čtenářský úspěch vděčí ovšem Loutka nejvíc pozorovacímu talentu autora, který dokázal se schopností historického odstupu do hloubky analyzovat svou dobu.

Román ze života polské mládeže, jehož hrdinkou je dospívající dívka z dětského domova, se odvíjí o vánocích v rodině dívčiných známých.

Psychologický román o ženě, která je vytržena ze svého prostředí, neukojena ve svých uměleckých tužbách jako houslistka a také zklamána v lásce. To jsou důvody, proč zatrpkne a nenachází v životě uspokojení, ani své místo ve světě a ve vlastní rodině. Všude se cítí cizinkou. Je despotická a krutá i ke svým nejbližším, kterým strpčuje život. Teprve na samém konci života poznává, jak sama sobě ubližovala svou nevraživostí k světu, místo aby jej přijímala s láskyplným úsměvem. Doslov napsala Helena Teigová.

Historický román polského spisovatele o chudém šlechtickém synkovi, který pokrytectvím a intrikánstvím dokáže vydobýt nejvyššího místa ve státě. Dějištěm je královský trůn saského krále Augusta II. Silného a poté jeho syna, slabošského Augusta III. Román podává zajímavý obraz první pol. 18. stol. ve Střední Evropě.

Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.

Svébytný román polského autora (nar. 1907), profesora krakovské university, známého literárního historika a kritika, je věnován problematice tvorby. Hrdinou je hudební skladatel, Švýcar polského původu, který okouzlenatmosférou Paříže píše koncert, své vrcholné dílo. Čtenáři mají vzácnou možnost nahlédnout do umělcovy tvůrčí dílny. Spisovatel využil při své literární práci svých literárněhistorických i filosofických znalostí.

Beletrizované vzpomínky, které rekonstruují život pedagoga a spisovatele Janusze Korczaka. Na pozadí tragického osudu Korczaka, který byl vyhnán s židovskými dětmi do plynu, autor rozvíjí nejdůležitější problémy polské inteligence 20. stol.

Děj se odehrává v New Delhi v Indii, hrdinou románu je pracovník maďarského velvyslanectví Istvan Terey. Prožívá zde velkou lásku k australské lékařce Margit. Tématem je politické pozadí událostí odehrávajících se v hrdinově rodném městě, Budapešti - píše se rok 1956, ve kterém byloprotikomunistické povstání Maďarů brutálně potlačeno sovětskými vojsky.

Vojensky organizované skupiny diverzantů, podporované z Anglie, bojují proti státní moci. Usilují o restituci předválečného Polska. S nimi spolupracuje „Pytel Jidášů“, agenti a zrádci ponejvíce ze státního aparátu. Boj probíhá romanticky v nejrůznějším prostředí. Teprve energický nástup státní moci donutí diverzanty, aby opustili bojiště.

Hrdinka románu Maďa je emancipované děvče plné citu. Rozumí lidem okolo sebe. Její rodiče se rozhodli, že musí vstoupit do kláštera. Ale ona chce od života víc. Rozsáhlý román klasika polské literatury zobrazuje vývoj polské společnosti v 70. letech minulého století, líčí život ve Varšavě i na malém městě a pronikavě kreslí ženské emancipační hnutí. Autor s myšlenkou emancipace vzásadě souhlasí, nachází však v její aplikaci vedle kladů i četné prvky škodlivé a směšné.

Nejoblíbenější román polské literatury po druhé světové válce, v němž autor nastavil kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Děj románu je zhuštěnou historií venkovského okresního města a osudů některých jeho obyvatel a návštěvníkův údobí čtyř dní, od soboty 5. května do úterý 8. května 1945. Autor proniká do psychiky svých hrdinů, líčí jejich vnitřní konflikty a boje, které jsou dokonalým obrazem převratné situace společenské a politické, zachycuje dialektické rozpory polské skutečnosti bez všech příkras. Sám o tom říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ..."

Im Ägypten des 11. Jahrhunderts v. Chr. tobt der Kampf zwischen dem jungen Pharao Ramses und der machthungrigen Priesterkaste, zwischen edlen Reformplänen und wohldurchdachtem Machtkalkül. Wie im gesamten Werk des polnischen Schriftstellers Boleslaw Prus tritt auch in seinem 1895/96 erschienenen Werk "Der Pharao" die Kritik an gesellschaftlicher Ungerechtigkeit deutlich hervor. Die bildreiche und spannungsgeladene Sprache des erfolgreich verfilmten Romans weiß seine Leser noch heute bis zur letzten Seite zu fesseln.

Rozsáhlý obraz Varšavy, kde hlavní pozornost je soustředěna k postavám profesora, prožívajícího těžké období rodinné tragedie a zároveň politické nedůvěry ve škole. D-07685

Rodina vesnického tesaře byla zahnána válečnou vichřicí ze zapadlého Řekutí do Ruska, prožila zde Velkou říjnovou revoluci a vrací se konečně domů.

Román z dob socialistického realismu o budování průmyslu po válkou zničeném Polsku. Všichni jsou nadšení a vše končí zapálením vysoké pece...

Pět reportážních povídek, jejichž náměty jsou naléhavé otázky současného polského zemědělství: zaujatost vesnických boháčů proti družstvům a státním statkům (Motor Jindřícha Kolodějského, Traktor na stráni), úloha Lidových universit a rozvoj kultury na vesnici, který je podmíněnpozvednutím hospodářské úrovně venkova, elektrisací, mechanisací atd. (Kmotřenci jdou s námi. - "Kmotřenci" jsou odchovanci Lidových universit.) Zkušenosti nedělních strojních brigád, které mají upevnit svazek dělníků a rolníků, a proti nimž zpátečnický farář popouzí venkovany kázáním o porušování svátečního klidu prací (Naučení Stanislava Mařince), a budování Jednotného zamědělského družstva (V jarním měsíci listopadu). Ve všech povídkách dospívá autor k závěru, že staré předsudky, pověry a zlozvyky venkovanů je možno překonat dobrou a plodnou kolektivní prací.