Věra Koubová Libros

Soubor Kafkových kratších próz. Obsahuje povídky Proměna, Ortel, Topič, V Kárném táboře a další texty vydané za jeho života.

Deníky obsahují nejen deníkové záznamy, ale i beletristické texty.

Musí velký básník prožít velké trauma, aby se rozepsal? V případě Franze Wurma tomu tak bylo. Jako dítě za války doslova ztratil svou rodnou řeč. A když ji postupem času nacházel — v anglické podobě u pěstounů — nacházel ji ve formě básní, hudebních básní, jeho nadšení pro hudbu se do nich jednoznačně vepsalo. Jeho poezie vytváří „děje“ přímo z jazyka, už v něm hledá a pátrá po vyjádření vztahu, hrubiánství, útočnosti i útěšnosti nikoli na ulici, nýbrž mezi slovy. Franz Wurm nám poskytuje příklad dvou různých pólů poetiky, ke kterým během svého života dospěl. Jeho výpověď odehrává kdesi vzadu, hlouběji v jazyce…

In "Über Wahrheit und Lüge" untersucht Nietzsche die Entstehung der Sprache und deren Bedeutung für menschliche Erkenntnis. Diese überarbeitete kommentierte Ausgabe bietet eine präzise Wiedergabe des Textes, eine historische Einordnung, eine Analyse der Argumentationsstruktur sowie Informationen über den Autor und relevante Literatur.

The Complete Works of Friedrich Nietzsche The First Complete and Authorized English Translation: The Joyful Wisdom

Napínavý příběh, v němž studenti kriminalistiky otevřou zdánlivě vyřešený případ vícenásobného vraha.

An entirely new translation of Nietzsche's fourth book, which falls in what is regarded as his "positivist" period. Especially notable for the advance it represents in his understanding of psychology.

Předehra k filosofii budoucnosti je dílo, které zkoumá myšlenky a hodnoty, jež formovaly Nietzscheovu filozofii. Autor shromáždil materiál od počátku 80. let, což odráží jeho intelektuální vývoj a souvislost s předchozím dílem Tak pravil Zarathustra. Kniha slouží jako glosář, který uvádí klíčové pojmy a inovace, jež se objevují v Zarathustrových řečech. Nietzsche se zde zaměřuje na koncept vůle k moci, který se stává centrálním tématem jeho pozdní filozofie. Dílo tak přináší důležité myšlenkové motivy, které se objevují v jeho pozdějších textech, a nabízí hlubší porozumění jeho filozofickému záměru. Tímto způsobem Předehra k filosofii budoucnosti představuje významný krok v Nietzscheově myšlení a jeho hledání nových hodnot v kontextu moderního světa.

Das Gedicht heute behauptet sich am Rande seiner selbst; es ruft und holt sich, um bestehen zu können, unausgesetzt aus seinem Schon-nicht-mehr in sein Immer-noch zurück. Das Gedicht ist einsam. Es ist einsam und unterwegs. Das Gedicht will zu einem Andern, es braucht dieses Andere, es braucht ein Gegenüber. Es sucht es auf, es spricht sich ihm zu. Paul Celan

Compuesta por Nietzsche en el verano de 1887 y publicada a principios de invierno de ese mismo año, la Genealogía de la moral nace como un «escrito polemico», presentándose bajo una consciente provocación. Algunas de las teorías sociales más controvertidas de Nietzsche, como la contraposición entre la moral de los señores y la moral del rebaño, se exponen y argumentan ampliamente en estas páginas. Cada referencia social se conecta a su presuppuesto metafísico: la indagación sobre la «origen de nuestros prejuicios morales» presupone la pregunta sobre la «origen del mal», a la que Nietzsche se dedicó desde su «primer juego de infancia literario». Nietzsche sabía que este escrito sonaría «urtante al oído», pero también que, en su época como en la nuestra, esto es inevitable para cualquier búsqueda que cuestione radicalmente la bondad de los buenos sentimientos y se ofrezca como un amargo antídoto a las peroraciones de aquellos que «no dan el nombre de venganza, sino de ‘triunfo de la justicia’». Así, con todas sus contradicciones y dolorosas tensiones, la Genealogía de la moral sigue siendo un ensayo valioso.

"Déšť chmuří duši. Vydal už rok své nejlepší? / Léto sceluje jizvy, do uzlů svazuje v přehršlích / vlasy… Jen mezi námi je otevřeno. / My jako oblaka jsme se setkali. Sjeďme jak blesky, / co třasy a křečemi svá mlna přestály." Sbírku Z lemu snu (Traumsaum), kterou lze číst mimo jiné jako hutný milostný příběh, napsal jeden z nejlepších současných německých básníků Richard Pietrass coby hostující "městský kronikář" na zámku Rheinsberg v roce 2008. V Edici Revolver Revue vychází její česko-německé vydání, s českým překladem Věry Koubové a s ilustracemi a v grafické úpravě Luboše Drtiny.

Franz Wurm patří k poslední generaci německy píšících autorů, jejichž kořeny jsou neoddělitelně spojeny s českou kulturou i s atmosférou a mytologií Prahy. Exil prožil ve Velké Británii, po válce se usadil ve Švýcarsku a jeho dílo se postupně vřadilo do kontextu německé literatury. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří sdíleli podobný osud, se však do Čech vracel (v Praze prožil přelom let šedesátých a sedmdesátých) a vztahy s pražskými přáteli nikdy nepřerušil. Překlady Věry Koubové se soustřeďují na básníkovu tvorbu od sedmdesátých let (několika básněmi se ocitáme i v Praze oněch temných let), zahrnující milostnou a eroticky laděnou poezii, až po sbírky vydané v devadesátých letech, v nichž jsou témata básní odkrývána ze zorného úhlu řeči a jazyka. Kniha je tak výborem ze tří Wurmových sbírek (Psí dny, Zadřený vzdor a 53) a je doplněná vzpomínkou Wurmova pražského přítele Ivana Vyskočila. Překladatelka Věra Koubova obdržela za svůj převod poezie Franze Wurma Cenu Josef Jungmanna 2005 .

Studie zkoumá vliv Friedricha Nietzscheho na české duchovní prostředí. Vliv se neomezil pouze na filozofii (např. Masaryk, L. Klíma), ale silně zapůsobil i na českou literární kritiku (Šalda) a básnickou tvorbu (Březina). Masarykova razantní kritika, zdůrazňující antagonismus s ideály humanity, se opírá o hluboké nepochopení díla. Březina se kriticky vyrovnává s učením německého voluntaristy, avšak některé postoje přijímá za své (např. přitakání životu). F.X.Šaldu výrazně obohatila metodologie hodnocení uměleckého díla. Filozofický systém L.Klímy bohužel trpí nedostatkem originality, neboť ideové kořeny lze nalézt u F. Nietzscheho. Shrnující výklad vlivu německého filozofa na české prostředí od konce 19. po počátek 20.století.

Exploring the philosophical insights of Arthur Schopenhauer, this work delves into his views on pessimism, the nature of reality, and the human condition. Schopenhauer's unique perspective emphasizes the role of desire and suffering in life, challenging readers to confront the darker aspects of existence. Through a blend of metaphysics and psychology, he offers a profound understanding of the human experience, influencing a wide range of thinkers and artists. The text serves as a gateway to his influential ideas and their lasting impact on philosophy.

Hlavní básnicko-filozofické dílo originálního německého filozofa (1844–1900). Formou aforismů, legend a mýtů formuluje základní teze své filozofie. Nietzsche zde rozpoutává celý ohňostroj rétorického a poetického umění. Dává jasně najevo, že člověk není cílem sám o sobě, ale žejeho posláním je „překročit sám sebe“.

Obsahuje eseje: O mlčení textů. K hermeneutickému pojmu interpretace a Esej o svobodě. Ontologické úvahy s praktickým zaměřením. V prvním zmíněném eseji Figal zkoumá charakter, postavení a možnosti interpretace k její svobodě na jedné a závaznosti interpretovanému dílu na druhé straně. Ve výsledku je tak dílo "trvalým prostorem svobody svých interpretací", jejich prezencí, "zatímco interpretace jsou právě časovou přítomností díla". V Eseji o svobodě se Figal snaží o ontologické založení či zdůvodnění pojmu svobody, a sice ve smyslu revize mnohdy dogmatického praktického pojetí svobody. Tak jeho úvahy přispívají k rozvinutí politična z ontologického základu.

Cartas a Milena reúne la correspondencia que entre 1920 y 1922 Franz Kafka (1883-1924) dirigió a Milena Jesenská, mujer residente en la Viena mítica que encarnaba todas las contradicciones del moribundo imperio de los Habsburgos y que acometió la traducción de sus primeros escritos al checo. Procedente de una familia praguense de elevada posición social y casada con un intelectual de vida bohemia, la correspondencia de Kafka con esta mujer de vivo temperamento y amplia cultura no sólo muestra la transición de una amistad basada fundamentalmente en razones literarias a una relación sentimental de particular intensidad, sino que revela de forma excepcional la sensibilidad e intimidad emocional del autor de «La metamorfosis».

Publicada en 1927 como obra póstuma, Franz Kafka (1883-1924) escribió los siete capítulos iniciales de América en el otoño de 1912, el primero de los cuales -«El fogonero»- apareció como libro independiente en mayo de 1913. El relato de las aventuras de Karl Rossmann -un muchacho de dieciséis años que embarca para el Nuevo Continente en busca de fortuna- constituye una de las piezas magistrales del gran escritor praguense.

Kniha je kombinací odborného textu, poezie a fotografie. Nese podtitul: Příběh zániku ćesko-německo-židovského soužití na území Čech slovem i obrazem.