Karel Šprunk Libros






Historia universal de la filosofía
- 816 páginas
- 29 horas de lectura
O lásce a milosrdenství v Teologické sumě. STh II-II, 23-33
- 236 páginas
- 9 horas de lectura
V roce zasvěceném Božímu milosrdenství bychom se měli také ptát po našem lidském milosrdenství, vždyť i my máme být milosrdní, jako je milosrdný náš nebeský Otec. Přestože se láska (a milosrdenství jako její účinek) často chápe jako protiklad rozumu, svatý Tomáš ukazuje, že je tomu právě naopak – láska je vrcholným projevem rozumové přirozenosti.
Úvod do etiky
- 292 páginas
- 11 horas de lectura
Kniha vyjímá etiku z obecného rámce filozofie, zkoumá ji jako samostatné téma a uvádí tak čtenáře do základních filosofických problémů etiky. Znalost základních kategorií a terminologie této problematiky pak čtenáři umožní pochopit i etiky speciální, jakými jsou etika životního prostředí, etika ve zdravotnictví, sexuální etika.
O zákonech v Teologické sumě : STh I-II, q. 90-97
- 122 páginas
- 5 horas de lectura
Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření. Překlad, úvodní studie a poznámky Karel Šprunk. Kniha je revidovaným překladem, který vyšel v nakladatelství Krystal OP v roce 2003.
Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.



