Tess Durbeyfield is driven by family poverty to claim kinship with the wealthy D'Urbevilles, and meeting her "cousin" Alec proves to be her downfall. When Angel Clare offers her love and salvation, she must choose whether to reveal her past or remain silent in the hope of a peaceful future.
Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v autorově životě. Hardy, znechucený nespravedlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prozaickou literární činností a obrátil se k poezii. A proč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje – blízkého Oxfordu (v románě nazývaného Christminster) a vystudovat univerzitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak ok, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v univerzitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou odmalička tak postrádal – a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. Ani když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní zamiluje, nedojde štěstí. Jejich krásný lidský vztah ubíjejí všední skutečnosti, předsudky a měšťácká morálka.
První novela nakladatelské redaktorky a překladatelky (nar. 1927) líčí příběh čtyřicetileté rozvedené ženy s dvěma dětmi, která při likvidaci bytu po zemřelé nemilované tetě objevuje stopy kdysi bohatého tetina života a na jeho pozadí odhaluje své životní omyly a nalézá východisko ztoho, čeho se děsí nejvíce: stáří osamělé ženy. Spádné vyprávění, které při vážnosti námětu má i své humorné prvky.
Jako důstojník zpravodajské služby dostal Trevor-Roper za úkol krok za krokem objasnit události posledních několika týdnů Hitlerova života. V krátké době po válce prostudoval ukořistěné písemnosti, pročetl deníky nacistů, hovořil se svědky ochotnými i mystifikujícími, přičemž projevil veškerou obratnost své profese. Výsledkem pátrání je kniha, která byla po mnoho let základním dokumentem v otázce okolností Hitlerovy smrti.
Tragikomický příběh od slavné irské autorky zachycuje život jedné anglické rodiny, jejíž členové jsou spoutáni konvencemi a tradicemi „slušného chování“, což jim brání vyjadřovat city. Autorka líčí tento svět s nadhledem, ironií a humorem.
Román vypráví trapný a smutně komický příběh anglo-irské šlechtické rodiny St. Charlesových, která dodržuje tradice a konvence, jež neúprosně ovlivňují jejich životy. Přirozené city jsou považovány za nepatřičné, zatímco prázdná zdvořilost a předstíraný zájem o druhé jsou žádoucí.
Aroon, vysoká obézní dívka z venkovské "dobré rodiny", inteligentně a sarkasticky komentuje společenské události a posmívá se svému okolí, včetně postarších seladonů a vdavekchtivých dívek. Vyrůstá osaměle a bez lásky, zatímco její otec se věnuje lovu a matka svým zálibám. Autorka se s citlivostí vcítí do duševních bojů Aroon, jejíž touha po úspěchu a lásce je téměř chorobná. Sblížení s mužem bez oficiálního zasnoubení je pro ni společensky nemožné, a tak se upíná na sny o růžové budoucnosti. Všechno, co získá, jsou však jen ubohé náhražky, a pravdu si nedokáže přiznat. Většina postav je necitlivých a sobeckých, což vyvolává otázku, kolik paralel lze nalézt v reálném životě.
A lo largo de 56 años de actividad creadora, Agatha Christie (1890-1976) escribe 81 novelas policiacas que, traducidas a multitud de idiomas, con más de trescientos millones de ejemplares vendidos, la sitúan entre los escritores más comerciales del mundo. También escribe algunas novelas sentimentales con el pseudónimo Mary Westmacott, un libro de recuerdos bajo el nombre de Agatha Christie Malowan, y adapta varias de sus novelas al teatro, entre las que destaca La ratonera por alcanzar un éxito excepcional. Varias de sus novelas son el origen de películas tan conocidas como Testigo de cargo (Billy Wilder, 1958), Asesinato en el Oriente Express (Sidney Lumet, 1974) y Muerte en el Nilo (John Guillermin, 1978). Entre 1950 y 1965 escribe una larga autobiografía, que sólo se ha publicado recientemente por expresa prohibición suya de que no apareciera hasta después de su muerte.