Gilles Quispel Libros

De zeventien Griekse geschriften van het Corpus Hermeticum zijn rond het begin van onze jaartelling ontstaan in esoterische kringen in Alexandrië. Ze verkondigen een kosmische religie gebaseerd op persoonlijke ervaring, met opvallende overeenkomsten met de brieven van de apostel Paulus, maar zonder christelijke invloed. Tijdens de renaissance werden deze traktaten herontdekt en inspireerden ze denkers zoals Giordano Bruno, Newton en Goethe. De opkomst van het mechanische wereldbeeld en de Verlichting leidde tot een verdringing van hun holistische natuurvisie, die vervolgens een toevlucht vond bij de vrijmetselarij en andere geheime genootschappen. Sinds de ontdekking van nieuwe hermetische teksten in 1945 in Egypte is de belangstelling in wetenschappelijke kringen herleefd. De mysteriën die Hermes Trismegistus (de Egyptische god van de wijsheid Thoth) onthult, getuigen van een heidense gnosis, die moet worden onderscheiden van redelijke wijsbegeerte of geloof op gezag. Deze gnosis is nauw verwant aan de joodse en christelijke gnosis, die ook in Alexandrië ontstonden. Samen vormen ze een belangrijke component van de Europese cultuurtraditie, waarbij de leer van Hermes Trismegistus de oudste is. Deze vertaling is gemaakt door twee deskundigen, die in hun commentaar de vele parallellen met de gnostische boeken van Nag Hammadi benadrukken.

Gilles Quispel (1916–2006), profesor dějin raného křesťanství v Utrechtu, historik náboženství a jeden z předních znalců starověkého gnosticismu, napsal tuto knihu krátce po přelomovém objevu gnostických rukopisů v Nag Hammádí. Na jejich zpřístupnění veřejnosti se ostatně nemalou měrou sám podílel. Kniha je rozšířenou verzí čtyř přednášek, jež autor pronesl v roce 1951 na Institutu C. G. Junga v Curychu. Představuje přístupný úvod do základních idejí gnóze, přehledného průvodce pro cestu labyrintem jejích mýtů a textů. Autor načrtává dějiny gnóze od počátků až po útlum na sklonku antiky, její znovuobjevování se ve středověku a novověku a poodkrývá její fenomenologický obraz. V první řadě čerpá z nově nalezených koptsky psaných pramenů. Texty jako Tajná kniha Janova jsou mu klíčem k pochopení původní, snad ještě předkřesťanské podoby gnóze. V dalších kapitolách ukazuje paralely i hluboké rozdíly mezi gnózí, raným křesťanstvím a novoplatonismem. Přesvědčivě dokládá ústřední tezi knihy, že „gnóze je mytickou projekcí sebezkušenosti“, tedy nejniternější duchovní zkušenosti člověka. Jak sám shrnuje: „Ve všech možných gnostických mýtech a hymnech se znovu a znovu zdůrazňuje, že spása spočívá v tom, že se člověk rozpomene na svůj původ a uvědomí si božství svého temnotou zastřeného ,Já‘.

Dutch English