Eça de Queirós Libros

England in the 1880s: the aristocracy stoically endures the tedium of country-bound weeks in winter, when fashion forbids their showing themselves in London. Lord Beaconsfield's death is mourned - and a national myth is buried. The Times remains the watchdog of the English conscience. Abroad, John Bull is sweetly reasonable; Irish rebels must not be allowed to incommode English landlords; Egyptian rebels must by taught to respect their established rulers (and of course, British interests must be safeguarded). Meanwhile, in Newcastle-upon-Tyne, an obscure young Portuguese consul, Eca de Queiros, writes regular letters to his Brazilian readers, giving a dry, gently amused, if not wholly impartial, account of these and other English activities. If his facts are sometimes a shade garbled, ad his irony occasionally cruel, his descriptions of people, places and events are always lively and vigorous. He shows a propoensity for blowing raspberries at our more venerable institutions - the Times he finds incessently amusing - but, read as a corrective to the British propoganda of the period, "Letter from England" provide a vivid glimpse of late-Victorian Britain as an eminently civilized European would have seen it.

Carlos, heir to a great fortune, becomes a doctor and drifts along spending time at the theater, reading, and having affairs, until he falls deeply in love but has to hide a terrible secret.

Teodorico Raposo, the novel's anti-hero, is a master of deceit, one minute feigning devotion to his rich, pious aunt in order to inherit her money; the next, indulging in debauchery. Spurred on by the desire to please his aunt, and in order to get away from his unfaithful mistress, Teodorico embarks on a journey to the Holy Land in search of a holy relic. The resulting fiasco is a masterpiece of comic irony as religious bigotry and personal greed are mercilessly ridiculed.

Primeiro grande êxito literário de Eça de Queirós, este romance é marcado por uma análise minuciosa da sociedade de seu tempo. O autor usou da ironia, da linguagem coloquial e direta e, principalmente, do olhar atento sobre o cotidiano para revelar a intimidade da vida burguesa. Luísa é casada com Jorge e leva uma vidinha tão segura quanto entediante. O sonho, o romantismo e o desejo são despertados pela chegada do primo Basílio à Lisboa. Ao optar pelo adultério como tema central, a intenção do autor era provocar a discussão. Eça é o grande mestre do romance português moderno e certamente o mais popular entre os escritores do século XIX em Portugal e no Brasil.

Zbierka piatich vybraných poviedok od významného portugalského realistu Eçu de Queirósa, nazvaná po jednej z poviedok Daždivý deň. Hoci Eça žil a tvoril v druhej polovici 19. storočia, vďaka svojmu rozprávačskému majstrovstvu, nevtieravému humoru a prenikavému pozorovaciemu talentu v ničom nezaostáva za súčasnými spisovateľmi. Ukáže vám Portugalsko, ako ho poznal on, a vy sa presvedčíte, že svet, v ktorom žil, sa od toho nášho až tak veľmi nelíši.

Kniha představující neznámou tvář portugalského klasika (1845–1900) sestává z dochovaných dopisů čerstvě zesnulého „nejzajímavějšího Portugalce 19. století“, uvedených osobní vzpomínkou jeho přítele. Carlos Fradique Mendes je zde velmi konkrétně určen jako dandy, rentiér, kosmopolita, dobrodruh, polyhistor a odmlčevší se básník, přesto však lze mluvit o „korespondenci jedné abstrakce“. Na pohled autentický vydavatelský počin totiž navazuje na romantickou tradici „nalezeného rukopisu“ a od Fradikovy schopnosti dočasně přitakat rozličným absolutním pravdám je už jen krok k modernistické heteronomii, bujení nezávislých tvůrčích osobností v jediném autorském subjektu. Prozatím se nám pod rouškou reality, která je fikcí, s neodolatelným humorem předkládá ironická suma západního myšlenkového světa konce 19. století a v konfrontaci s ním se klade se otázka pravé portugalské identity. Doprovodnou studii napsala Vlasta Dufková.

Román nejvýznamnějšího portugalského spisovatele podává nelítostnou analýzu portugalského maloměšťáckého prostředí a kritiku klerikalismu a života duchovenstva na sklonku 19. stol. Jeho děj se odehrává na malém provinčním městě během jednoho roku. Je zalidněn vtipně a mnohde i s ironickým postřehem vykreslenými postavami a postavičkami z řad maloměšťáků i duchovních, kteří se točí kolem stěžejní dvojice románu, kolem pátera Amara a mladé dívky Amélie, kteří se milují. „Zločinem“ zde není míněno překročení církevního předpisu o kněžském celibátu, ale skutečný „světský“ zločin, trestný podle kteréhokoliv státního zákoníku, jehož se Amáro dopouští, aby se zbavil nežádoucích následků své „lásky“ s Amélií.

Román největšího portugalského prozaika 19. století zachycuje proměnu mladého muže ze zastánce městského života na milovníka venkova. Eça de Queiroz se na příběhu dvou přátel, Hyacinta a Josého, zamýšlí nad hodnotou technických a civilizačních vymožeností městského způsobu života konce 19. století. Bohatý Hyacint, jakožto představitel městského stylu, cítí odpor k venkovu a manuální práci, zatímco José se s městem vyrovnává obtížněji a varuje před jeho negativními dopady na lidskou inteligenci. Když Hyacint odjíždí ze svého pařížského domu na venkovskou usedlost v portugalských horách, plánuje si zmírnit nepohodlí, avšak ztráta předem poslaných věcí ho donutí improvizovat. Postupně se propadá do krás horské přírody a idylického venkovského prostředí. Autor s jemným humorem rozvíjí téma obrody prostřednictvím návratu k historickým kořenům a tradicím, varuje před negativy civilizace a označuje město za iluzi, v níž skončila mravní svoboda člověka. V románu je plasticky vykreslen obraz Paříže i svérázní obyvatelé portugalských hor, což činí toto dílo výjimečným v jeho odkazu.