Luděk Kubišta Libros

Výbor z poezie výrazného sovětského básníka střední generace, promlouvajícího přes staroruskou stylizaci a staroruská témata, přes náměty přírodní, milostné a řadu kulturních reminiscencí k dnešku, přičemž celkové ladění jeho tvorby je do značné míry určováno otřesnými válečnými zážitky z jeho dětství.

“Una delle poche cose, anzi forse la sola ch'io sapessi di certo era questa: che mi chiamavo Mattia Pascal.” Es el incipit del romanzo más conocido de Luigi Pirandello: El difunto Matías Pascal. En él se encuentra la célula generativa de toda la obra. Cuando lo escribió, el autor siciliano sabía tanto como quien lee estas primeras líneas. Elegido nombre y apellido, comienzan las peripecias del personaje, quien pronto se encuentra en una situación similar a la del autor: debe dar vida a “un hombre inventado”. Durante esta verdadera aventura de nombres, el libro asume su forma plenamente novecentista, en la que autobiografía y biografía imaginaria se confunden. Consanguíneo de los seis personajes en busca de autor, Matías Pascal parece en ocasiones lanzar mensajes al lector para liberarlo del vínculo papel y, por ende, de su muda soledad. “La conciencia irónica y ascética encuentra en la literatura el único modo de operar que no entra en colisión con el mundo. La transformación de la vida en literatura, tras la ruptura irónica con ese yo que corría por el mundo en busca de libertad y felicidad, confirma que solo la pacificación con uno mismo es el verdadero edén y la única utopía realizable.”

Aleksa Šantić je hodnocen nejen jako představitel pozdního srbského romantismu, ale i jako zakladatel epochy modernismu v téže literatuře. Autor byl přesvědčeným zastáncem názoru o společné existenci všech jihoslovanských národů, které se měly postupně sbližovat. Toto jeho přání se splnilo vytvořením Jugoslávie po ukončení první světové války, tehdy však nemohl tušit, jaký bude další vývoj této země a k jakému krvavému rozpadu tento státní útvar nakonec dospěje. Základem Šanićova básnického díla je lyrika, která se pohybuje v intimních, vlasteneckých i sociálních polohách. V některých básních je rovněž zobrazena i náboženská víra, která však mnohdy bojuje s pochybnostmi a beznadějí.

Výbor z básnického díla klasika arménské literatury.

Svérázný cestopis vyšel v Rusku roku 1790. Postřehy o nepravostech a útlaku v souvislosti s aktuálními událostmi ve Francii zapůsobily jako rozbuška. Radiščev byl kvůli publikování díla, které je ovlivněno románem Lawrence Sterna Život a názory Tristrama Shandyho, uvězněn a odsouzen k smrti; trest byl nakonec zmírněn na desetileté vyhnanství. Pohled na reálie soudobého Ruska konce 18. století může být aktuální i dnes. Radiščevova cesta není jen nemilosrdnou analýzou a kritikou, ale také mučivým sebezpytováním a zpovědí ruského intelektuála vracejícího se z Evropy do vlasti. Cesta je zobrazením vnějšího světa a současně hledáním energie na změnu, která musí přijít zevnitř. Obrazy zvůle, násilí, zaostalosti, útlaku šlechty dnes čteme s odstupem – poučeni scestností rychlých řešení. Radiščevova dobovými idejemi osvícenství živena víra v pokrok může připadat trochu naivní, avšak upřímná. Pronikavý pohled vzdělaného člověka, svěží styl, působivé obrazy jistě zaujmou i dnes jak zájemce o dějiny, tak i milovníky důvtipně ztvárněného slova.

Kniha veršů mladého sovětského básníka, jenž svým vstupem do literatury r. 1960 vyvolal obecnou pozornost přímo revolučností svých básní. Sám soudí, že „verše mají podobnou vlastnost jako zvětšovací sklo, zesilují pocity posluchačů“ a že „opravdová poezie je vždycky revolucí“.

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová

Vybrané básně ze dvou až dosud vyšlých knih veršů V. Popy (nar. 1922), jenž je uznáván za nejčelnějšího a nejosobitějšího představitele modernismu v soudobé srbské literatuře.

Publikace přibližuje bitvu na Kosově poli zajímavými dobovými svědectvími i názory význačných jihoslovanských historiků, plubicistů a esejistů; tradici a význam kosovské myšlenky i vývoj pojetí této nejsymptomatičtější idey srbských dějin ilustruje četnými literárními ukázkami: srbskými stredověkými hagiografiemi, výborem z nejkrásnějších jihoslovanských lidových balad tzv. kosovského cyklu, úryvky z děl srbských prozaiků klasických i moderních a malou antologií poezie na kosovské náměty z pera srbských, černohorských a dalších jihoslovanských básniků 19. a 20. století.