Hana Lipovská Libros

Exploring the interplay between romantic and economic factors, this book delves into secessionism, separatism, and independence movements within the European Union. It highlights how elements like language, religion, and ethnicity intertwine with rational economic considerations, providing a comprehensive analysis of recent historical trends in these movements. The author effectively bridges emotional motivations and economic reasoning, offering a nuanced perspective on the complexities of identity and autonomy in the EU context.

Kniha je moderním průvodcem po světě vědy, která ovlivňuje náš každodenní život. Tato netradičně pojatá učebnice je plná zajímavých příkladů doprovázejících poutavý výklad, pracuje s ukázkami z denního tisku, obsahuje úkoly formou her, křížovek, osmisměrek. Jejím cílem není jen předání základních ekonomických znalostí, chce především naučit studenty a další zájemce o ekonomii myslet samostatně, kriticky - a ekonomicky.

Byl loňský mimořádný růst HDP pouhou souhrou jednorázových příznivých okolností, nebo se už česká ekonomika vymanila z dlouhodobé stagnace? Je současný růst jen chvilkovou anomálií, nebo má naše ekonomika základnu pro dlouhodobě vysoká tempa růstu? Spočívají zdroje růstu v domácích faktorech, nebo se naše ekonomika musí spoléhat výlučně na vnější prostředí? Daří se naší fiskální či měnové politice ekonomku stimulovat a stabilizovat, nebo ekonomika roste hospodářské politice navzdory? Předložený sborník se na tyto otázky snaží odpovědět a přispět k diskusi o naší aktuální ekonomice i hospodářské politice. Do sborníku přispěli přední čeští ekonomové Petr Dufek, Karel Dyba, Helena Horská, Stanislava Janáčková, Svatopluk Kapounek, Zuzana Kučerová, Hana Lipovská, Aleš Michl, Marek Rojíček, Petr Sklenář, Jan Skopeček, Miroslav Ševčík a Eva Zamrazilová. Editorem sborníku je Martin Slaný. Sborník by neměl chybět v knihovně žádného českého ekonoma ani zájemce o veřejné otázky.

Kniha pojednává o vztahu hodnoty a ceny a popisuje jejich vliv na chování člověka v rámci ekonomiky. Kniha patří do edice "Munice", což je populárně naučná edice nakladatelství Munipress

Ekonomie bez politické korektnosti Proč máme tak nízkou mzdu? Proč nás banka trestá za to, že spoříme? Proč se všem státům neodpustí dluhy a nezačne se znovu od nuly? Proč dotace našemu hospodářství nepomáhají, nýbrž škodí? Ještě nikdy nebyl náš život tolik závislý na ekonomii. A ještě nikdy se neobjevovalo tolik falešných proroků jako dnes. Moderní ekonomická lákadla na nás útočí ze všech stran, vyznat se v nich je stále složitější. Skutečně se ale chceme zbavit hotovosti? A opravdu je pro nás výhodné platit eurem? Co se stane, když dáme všem lidem základní příjem? Kdo budou vítězové a kdo poražení nových ekonomických nápadů? Knížka přední české ekonomky mladé generace se nevyhýbá nepříjemným otázkám. Je určena pro každého, kdo chce slyšet jasné ekonomické odpovědi a kdo se nebojí používat zdravý rozum.

Svoboda se nedá koupit. Odpovědnost se nedá zdědit. Demokracie se nedá nařídit. A přesto jako by dnešní svět svobodu zatracoval, odpovědnost umlčoval a demokracií opovrhoval. Jako by znovu volal po návratu Marxe s Leninem. Sedíme na sedadle spolujezdce porouchaného vozu, který se řítí špatným směrem. Jeho šofér ho není schopen ovládat. My se s tím ale smířit nemusíme! Buď budeme odevzdaně čekat na nevyhnutelnou tragédii, nebo se pokusíme převzít řízení, nebo z vozu vyskočíme. Jiné možnosti nemáme. Ale pořád jsou to možnosti, jak vzít osud do svých rukou a nenechat se unášet tím splašeným vozem dál. Kniha, mapující následné pohnuté události startující zhruba okamžikem příchodu pandemie koronaviru v roce 2020 obsahuje i reakce řady významných současných osobností na autorkami pokládané otázky zasahující do oblasti historie, ekonomie i etiky. Kniha je názorovým průřezem naší současné politické scény. Autorky pokrývají svými texty současné ekonomické, sociální i politické události, každá na své odborné parketě. Nevyhýbají se ani dění kolem České televize, které už dvakrát za posledních dvacet let zvedlo veřejnost ze židlí či vyhnalo do ulic.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu?