How teachers cope with social and educational transformation
- 270 páginas
- 10 horas de lectura







Ucelený pohled na témata, která jsou důležitá pro zvládání situací setkání lidí z různých kultur. Kultura je zde pojatá velmi prakticky jako fenomén, který ovlivňuje naše běžné každodenní fungování a který zasahuje do mnoha různých interakcí. Autorka knihy vychází z předpokladu, že pro úspěšné zvládnutí kulturních konfliktů je nutné reflektovat několik rovin interakce. Člověk musí především rozumět své identitě, chápat, jak působí kultura, a naučit se reagovat na rozdíly dané právě kulturními odlišnostmi. Teoretické koncepty zasazené do kontextu každodenní reality ilustrují konkrétní praktické příklady a doplňují je drobná interaktivní cvičení k jednotlivým tématům. Kniha je strukturována jako cesta od jednotlivce k druhému – tedy od práce s identitou a kulturou po zvládání konkrétních situací.
Reportážně laděné vyprávění o cestě za obyvateli „ostrova svobody“, kteří čelí nesvobodě, chudobě a duchamornosti pozdního castrovského režimu a podílejí se na nezávislých církevních a lidskoprávních aktivitách. Portréty konkrétních lidí a jejich životních okolností připomínají, že sounáležitost s těmi, na něž dopadá tíha nesvobody a nouze, nepřestává být důležitým úkolem. Zároveň autorka podává svědectví o tom, že přinášet podporu ze svobodného světa se může stát povzbuzením pro obě strany. Knihu doprovází série fotografií Josého Francisca Ruize Romána a aktuální seznam kubánských vězňů svědomí.
Transformující se společnost prochází změnami na mnoha úrovních. Těmi hlavními dvěma jsou změny ve strukturách a kultuře společnosti. Jak se však tyto velké změny promítají do životů jednotlivců a malých společenství? Kniha Učitelé na vlnách transformace se snaží přispět k porozumění těmto otázkám pomocí exploratorního výzkumu na dvou školách v menším městě ve středních Čechách. V obou školách sleduje autorka osudy dvou generací učitelů. Při rozhovorech s učiteli, vedením i rodiči se zaměřuje na oblast vztahů, hodnot, sdílených příběhů i symbolického a rituálního světa – tedy na kulturu školy.
Co je divadlo utlačovaných? Jaká je jeho metoda? Jak vzniká představení a kdo jsou jeho ne-herci a ne-diváci? Na tyto a další otázky odpovídají autorky z pohledu jokera – tedy průvodce divadelních skupin a moderátora představení divadla utlačovaných. Jeho role spočívá jednak v práci se skupinou, která připravuje divadelní představení, jednak v práci s diváky. Podle tohoto rozdělení je strukturována i tato kniha. Popis jednotlivých fází vzniku představení je proložen rozhovory s dalšími divadelníky a také konkrétními příklady z realizovaných představení. Ve druhé části knihy sdílí své zkušenosti šest jokerů, kteří aktivně metodu divadla utlačovaných používají.
Jak pracovat se smíšenými skupinami? To je otázka, kterou si Dana Moree klade spolu s téměř padesáti účastníky několika smíšených romsko-neromských skupin. Dělá rozhovory s elitami na obou stranách, zabývá se školami v blízkosti vyloučených lokalit a mapuje vznik smíšené skupiny v Ústí nad Labem, v které (ne)herci společně pracovali metodou divadla utlačovaných. Autorka využívá termín meziprostory pro označení pomyslného nebo reálného místa, ve kterém se lidé ze smíšených skupin setkávají, a formuluje principy, které v takto uspořádaných skupinách pomáhají nejen naplnit důvod, proč se lidé setkali, ale také napomoci tomu, aby k sobě našli cestu snadněji.
Transformující se společnost prochází změnami na mnoha úrovních. Těmi hlavními dvěma jsou změny ve strukturách a kultuře společnosti. Jak se však tyto velké změny promítají do životů jednotlivců a malých společenství? Kniha Učitelé na vlnách transformace se snaží přispět k porozumění těmto otázkám pomocí exploratorního výzkumu na dvou školách v menším městě ve středních Čechách. V obou školách sleduje autorka osudy dvou generací učitelů. Při rozhovorech s učiteli, vedením i rodiči se zaměřuje na oblast vztahů, hodnot, sdílených příběhů i symbolického a rituálního světa – tedy na kulturu školy.
Kniha zasazuje multikulturní výchovu a její interpretaci v ČR do mezinárodního kontextu. Kromě tohoto teoretického úvodu předkládá cestu, kterou může pedagog urazit, pokud chce multikulturní výchovu začleňovat do výuky – představuje způsob, jak může pedagog pracovat se svou osobní zkušeností a po jednotlivých krocích bezpečně plánovat konkrétní hodinu.
Transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží