Věra Jirásková Libros

Učebnice výchovy k občanství propojuje teoretický mezioborový přístup, zahrnující právo, sociologii, politologii a filosofii.

Žáci a studenti se z této příručky dovědí vše, co potřebují znát o rodině a společnosti, o penězích a trhu, o zaměstnání a pojištění, o spolcích, o obci a státě, o vládě a rozpočtu, o zákonech a právu, o světě a lidech v něm. Každá kapitolka obsahuje kromě samotného výkladu určité problematiky, také otázky a závěrečné shrnutí daného tématu. Na konci knihy najdeme rejstřík.

Po více než 20 letech vychází podstatně přepracované a rozšířené vydání oblíbené učebnice obecné státovědy, která je základem pro studium ústavního práva. Publikace navazuje na 1. vydání z roku 1998 a přináší výrazný posun v kvantitativní i kvalitativní rovině. Rozšířil se okruh odborné literatury, z níž autoři vycházejí, a tradiční témata jsou zpracována do větší hloubky s aktualizacemi reagujícími na vývoj za poslední dvě dekády. Kniha má charakter kolektivní monografie, která může sloužit jako vysokoškolská učebnice a obohacuje vědecké poznání o státu v historických, sociologických a státoprávních souvislostech. První díl monografie autorů z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK a z katedry ústavního a evropského práva FPR ZČU v Plzni spojuje celou materii obecné státovědy. Publikace je vhodná pro studenty pregraduálního a postgraduálního studia v oblasti ústavního práva a státovědy. Významnou předností je historický kontext státovědních pojmů, institutů a problémů, doplněný o příklady. Čtenář ocení komplexní přístup ke klíčovým státovědným tématům. Kniha je určena nejen studentům práva, ale i širokému okruhu zájemců o státovědní otázky, včetně právníků, politiků, politologů a historiků.

Ve dnech 23. a 24. září 21 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze konal II. česko–polský právnický seminář. Katedra ústavního práva, která toto setkání uspořádala, tak navázala na dialog mezi polskými a českými konstitucionalisty započatý v této formě již před dvěma lety v Toruni. Pro setkání v Praze bylo vybráno pět ústavních institutů, o nichž jsou vedeny trvale teoretické diskuse, a zároveň je jejich platná úprava prověřována každodenní praxí fungování vrcholných ústavních orgánů. Přednesené referáty, zařazené do první části tohoto sborníku, tak byly vedle aktuálních otázek týkajících se především zamýšlených novelizací ústav obou států a proměn interpretace jejich jednotlivých ustanovení věnovány problematice dvoukomorových parlamentů, imunitám a neslučitelnosti funkcí v ústavním právu, dále zahraničněpolitickým pravomocem prezidenta republiky a vztahu ústavního a evropského práva, jak jej v současnosti reflektuje judikatura Ústavního soudu ČR a Ústavního tribunálu PR. Do druhé části sborníku byly zařazeny příspěvky účastníků semináře, kterými reagovali na některé další otázky týkající se rozdílů, shod či zvláštností ústavních systémů České republiky a Polské republiky, čímž se podávaný obraz o jejich aktuálním stavu stává ještě plastičtějším.