Hans Henning Hahn Libros

Sborník z mezinárodního sympozia k 70. výročí mnichovské dohody přináší pohled na události z podzimu 1938, kdy čtyři evropské mocnosti dohodly postoupení pohraničních oblastí Československa nacistickému Německu. Pro českou společnost znamenal Mnichov začátek druhé světové války a vyvstala zde touha po obnovení státní suverenity. Tento historický moment spustil pět desetiletí boje proti totalitním režimům. Osudy vojáků, kteří se nesmířili s kapitulací, a jejich aktivní účast v odboji, ukazují na hluboké emocionální a morální dilema doby. V těchto dnech se také projevila loajalita české šlechty k historickým hranicím státu. Téma Mnichova stále vyvolává otázky, na které se názory liší, zejména v morální rovině. Mezinárodní vědecké sympozium, které se konalo 18. září 2008 v Praze, se zaměřilo na různá hlediska mnichovských událostí. Sborník obsahuje sedm příspěvků předních českých a německých historiků, kteří se zabývají tématy jako mnichovské desatero, Hitlerova válka proti ČSR, sudetoněmecké dějiny, český politický katolicismus a vztah šlechty k české společnosti.

Eseje věnované sebereflexi a kolektivní paměti sudetských Němců, a tomu, jak se v ní odrážejí české dějiny a česko-německé vztahy.

Stereotypen sind in allen Gesellschaften zentrale Bestandteile jeglicher Kommunikation im Alltag, in der Politik, Presse, Bildung und anderen Bereichen des öffentlichen Diskurses. In diesem Band werden Ansätze einer neuen kulturwissenschaftlichen Stereotypenforschung entwickelt. Historiker, Slawisten, Linguisten, Volkskundler und Kunsthistoriker aus Deutschland, Polen, der Slowakei und Tschechien behandeln Formen und Funktionen von Stereotypen in unterschiedlichen Zusammenhängen in zwischennationalen Beziehungen, im innergesellschaftlichen Raum, bei nationaler Identitätsbildung, in literarischen Texten und folkloristischen Quellen, für die Geschichtsdidaktik, in der NS-Propaganda u.ä. Die Interdependenz von Fremd- und Selbstbildern spielt in den methodischen Überlegungen und empirischen Untersuchungen eine maßgebliche Rolle.

Odborná kniha německé historičky českého původu Evy Hahnové a německého historika Hanse Henninga Hahna analyzuje „vyhnání Němců“ jako jedno z nejspornějších témat německých moderních dějin. Jeho významnou součást tvořil i poválečný odsun Němců z Československa. Kniha se zabývá poválečnou historií, různorodými zkušenostmi „vyhnanců“, a především objasňuje různé formy německého vzpomínání na vyhnání. V mnoha případech opravuje četné, dodnes živé legendy z poválečné doby a vrhá nové světlo na některé konkrétní, dosud nevyjasněné události. Čtenářům poskytuje nový, detailní obraz dění souhrnně označovaného jako vyhnání, a tedy i historického kontextu, v němž probíhal odsun Němců z Československa.

Erscheinungstermine der Einzelbände 1-5: 2011-2015 Das gemeinsame deutsch-polnische Projekt im Bereich der Geisteswissenschaften wirft einen Blick auf die nachbarschaftliche Beziehungsgeschichte beider Länder. Was verbindet Napoleon, Rosa Luxemburg, Flucht und Vertreibung, das Jahr 1989, Solidarnos´c´ und Kreisau? Oder Preußen, die Oder-Neiße-Grenze und Russland? Es handelt sich um (einige) deutsch-polnische Erinnerungsorte. Erinnerungsorte sind keine topographischen Orte, sondern historische Bezugspunkte der kulturellen Identität einer Gesellschaft. Dies können Personen, Ereignisse oder historische Phänomene sein. Der hier erstmals angewandte bilaterale Ansatz der Erinnerungsforschung hinterfragt nationale Vorstellungen und entwickelt neue vergleichende Perspektiven. Deutsche und Polen teilen viele Erinnerungen, die jedoch unterschiedlichen Identitätsbedürfnissen in beiden Gesellschaften entsprechen. Die hier vorliegenden Essays über gemeinsame und geteilte deutsch-polnische Erinnerungsorte erlauben analytische Einblicke in die Erinnerungskulturen beider Länder, in ihre Gemeinsamkeiten und Unterschiede. Die deutsch-polnische Nachbarschaft bringt es mit sich, dass sich ohne die Kenntnis der polnischen Geschichte die deutsche und umgekehrt ohne die Kenntnis der deutschen die polnische Geschichte nur unvollkommen verstehen lassen.