Ondřej Fibich Libros

A celebrated journalist's eye-opening history of orcas, and an exploration of their relationship with human beings--a must-read for anyone who's ever been moved by these remarkable creatures

In Of Orcas and Men, David Neiwert provides a compelling mix of cultural history, environmental reporting and scientific research on a majestic species. He explores the sometimes fraught relationship between this extraordinary animal and human beings, both in the wild and in captivity. David Neiwert's book is a triumph of reporting, observation and research, and a powerful tribute to one of the animal kingdom's most remarkable members.

Druhý díl pověstí Prácheňský poklad. Tentikrát pověsti z kraje mzi Třemšínem, Ostrým a Libínem.

Exkluzivní výběr regionálních pověstí z Prácheńského kraje.

S pověstmi krok za krokem celým Prácheňským krajem. Pověsti ze 400 míst jižních a západních Čech.

Od Prachatic až po bavorskou hranici nás provázejí staré legendy a mýty jak je zrodila staletí. Polovina pověstí pochází z neznámých německých zdrojů - čarodějové, loupežníci, divé ženy...

Kniha pověstí královského města Písku. Kniha obsahuje přes padesát píseckých pověstí, mezi nimi například Duch radního, Měkký hrob, U pěti bratří, Jelení most, Písečtí mydláři pro kočku a pod.

Rytířské pověsti a legendy 17. století ze západních Čech.

Historie hradu Strakonice a jeho majitelů Rytířů svatého Jana, jinak též známých jako Maltézští rytíři. Krom stručné historie zde naleznete i příběhy vztahující se k hradu.

Pověstné prameny Šumavy, Pošumaví a Jihozápadních Čech. Fotografie Jiří Chalupa spoluautor knihy Tichá srdce. Poetický průvodce s celobarevnými fotografiemi, který vás zavede ke studánkám léčivým, zázračným a také zapomenutým. Kuklov, Pramen Vltavy, Jilmová, Prenet, Třemšínské prameny, Vogelsang a další.

Cesty k Šumavě: skrytá tvář krajiny: věštci, čáry, léčitelé: víra, zázraky, znamení: bytosti hor a plání.

Poslední vzácně dochované zbytky pověstí, které si Židé vyprávěli v kraji mezi Českými Budějovicemi a Domažlicemi.

Nádherně ilustrovaná kniha plná pohádek a říkadel z šumavských hor patří do celkového kontextu autorova opojení a vnímání kraje, ve kterém našel domov, klid, tvůrčí jistotu a duševní zázemí. Je souborem půvabných příběhů a legend. Jazykově jde o milou, tak trochu archaičtější, ale plně srozumitelnou češtinu, která svou malebností rezonuje s obsahem a osloví velké i malé čtenáře. Knihu doplňují mírně naivistické bohatě barevné kresby, plně odpovídající obsahu díla.

Ondřej Fibich a jeho spolupracovníci vyhledali veškeré obydlené body staré Šumavy, které obsahovaly Místopisný slovník Československé republiky z roku 1929 nebo Chytilův místopis Československé republiky z roku 1930. V této knize tedy najdete veškeré obydlené body z tehdejších okresů Český Krumlov, Domažlice, Kaplice, Klatovy, Prachatice, Sušice, Volyně, ať politické nebo soudní. Najdete zde města, městečka, vsi, ale i hájovny, doly, hutě, mlýny, továrny apod. Zkrátka všechny místa, kde mohl žít alespoň jeden horal. Kniha je určena všem milovníkům Šumavy, sběratelům šumavských pohlednic a map. Ve výčtu míst najdete totiž kolik které místo mělo obyvatel, zda v místě byla četnická stanice, telegraf, poštovní úřad, fara, jaký to byl soudní či politický okres a celou řadu dalších zajímavých faktů.

Historie a přehled památek jednotlivých obcí Šumavy a Jihozápadních Čech. Průvodce popisuje, jak se dostat k pramenům a studánkám, které se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Součástí výkladu jsou i pověsti, které se váží ke studánkám. Text je doplněn mnoha barevnými a černobílými fotografiemi, které nám názorně ukazují půvaby zdejší krajiny. Přehled pověstných pramenů ze Šumavy, Pošumaví a Jihozápadních Čech.

Kniha pověstí z oblasti Vimperka a obce Štítkova.

Historie a přehled památek jednotlivých obcí Šumavy a Jihozápadních Čech. Průvodce popisuje, jak se dostat k pramenům a studánkám, které se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Součástí výkladu jsou i pověsti, které se váží ke studánkám. Text je doplněn mnoha barevnými a černobílými fotografiemi, které nám názorně ukazují půvaby zdejší krajiny. Přehled pověstných pramenů ze Šumavy, Pošumaví a Jihozápadních Čech.

Autor pochází z rodiny básníka Vítězslava Nezvala a vzpomíná na zajímavé osobnosti, s nimiž zažíval různá dobrodružství. Jaroslav Seifert, jugoslávský vůdce Tito, nobelista Josif Brodskij a další. Také zaznamenává poetické fenomény padesátých let i let normalizačních a ne náhodou jej potkávaly i příhody nevysvětlitelné. Dnes totiž působí nejen…

Návody k pečení chleba a pečiva, včetně návodů na výrobu kvásků.

Šumavské pověsti, které jsou vám v této knize předloženy, jsou klíčem k životu našich předků. Vyprávění se totiž může tradovat po mnohé generace a nese v sobě určitou starobylost. Lidová slovesnost Šumavy se rozpadá na německé a české zdroje jazykové. Přirozeně se zdejší dva národy mezi sebou prolínaly v prostoru, potýkaly se a stýkaly, případně zakládaly rodiny. Vznikl tak rod Šumavanů. Šumavské pověsti odrážejí historický vývoj zdejšího osídlení, prolínání dávné mytologie s křesťanským náboženstvím, pověrečnost ve všedním životě i jakousi etickou nauku, jak se mají lidé k sobě navzájem chovat. Pověsti jsou rozděleny do deseti oddílů, k nimž jsou připojeny i krátká vysvětlení a nádherné ilustrace.

Říkanky a krátké básničky na šumavské motivy formou abecedy a poezie čísel od bývalého disidenta a celoživotního šumavského patriota. Autor svižným hravým humorem popisuje různá místa Šumavy a také si pohrává s fantazií a bohatostí češtiny.

Fotograficky bohatě vybavená kniha o díle nejznámějšího zedníka a štukatéra jižních Čech, který působil zejména v okolí Vlachova Březí.

Pohádky, básničky, písničky a to vše ze Šumavy.

Hrst podivuhodných, tajemných příběhů, které si pod siluetou Kašperku vyprávěli obyčejní lidé v měšťanských domech či dřevěných chalupách za dlouhých zimních večerů. Z různých pramenů vybral, sestavil a upravil Ondřej Fibich. V mnohých defilují roztodivná strašidla, což ocení nejen malí čtenáři. „Spolupráce byla nádherná a udělali jsme společně knížku pověstí, které vycházejí ze starých německých i českých zápisů. Já jsem se podílel sběratelskou prací a pověsti jsem převyprávěl, protože pověstmi se zabývám už čtyřicet let, a to zejména šumavskými. Takže jsem soustředil takové ty nejzajímavější a také méně známé. Některé pověsti už byly publikovány, takže jsem se snažil udělat něco nového. Knížku doprovázejí ilustrace Petra Štěpána, který je mým kmenovým ilustrátorem, mimo jiné ilustroval i knížku Ze Šumavy špalíček pohádek a básniček,“ přiblížil Ondřej Fibich.

Mezi dvěma deskami se skrývá pravý šumavský poklad. Padesát pohádek starých pár měsíců a někdy i dvěstě let. Tak jak si je vypravoval po chalupách dávný horský národ. Bylo mi potěšením některé převyprávět, jiné doplnit a dalšími uctít některé bájné Šumaváky. Však také dostali kořenitá jména: Krákora, Kolomajzna, Drátisko, Lesní matka, Pendelín, Mátová O´ma, Kvák Rozseda a další. A k těm podivuhodným jménům patří také neuvěřitelné příběhy. Nechejte si je vyprávět od starého pohádkáře, který dodnes dětem i dospělým přináší svým vyprávěním radost. A nádavkem k tomu si můžete prohlédnout starosváteční obrázky. Takže: "Chodil po horách jeden chlapík..."

Soubor jedenácti povídek vybraných z několika povídkových sbírek je tematicky zaměřený na tragické důsledky tvrdého života v šumavských horách a na nerovný zápas místních usedlíků s neúprosnou horskou přírodou.

Náladové a citové básně vyzdvihují lidskou etiku a křesťanské hodnoty.

Úvodem cítím tíhu významu, když po opakovaném čtení sbírky zaměřuji svou pozornost na obrazy ženy „ztracené v zeleni“. Uvědomuji si, že cesta z Strakonic do Janovic vede kolem nás, přičemž Janovice jsou přes kopec, asi hodinu chůze daleko. Básník na své cestě z jihu procházel „rozvrácenou branou krajiny u Počepic“, kde se nacházejí sochy sv. Jana a sv. Vojtěcha, nyní restaurované a snad dosud neukradené. Často myslím na Sidonii Nádhernou, kolem jejíhož bývalého panství jezdím téměř denně do Benešova. Vnímám ji jako obraz naší země, s její evropskou kulturou a tragikou vývoje. Rodina, vzdělání, estetika a poezie, první velká válka, rozpad monarchie, pozemková reforma, sláva první republiky, druhá velká válka, německá okupace, vyhnání esesáky a pozorování zkázy své zahrady. Osvobození s tanky na dvoře, následný chaos a útěk do Anglie, smrt a posléze návrat jejích ostatků po převratu a návratu demokracie. Nemyslím si, že je možné zcela odvrátit mračna, ale snad se o to pokusit. Život je velkou hrou, bolest a smrt jsou vždy přítomny. Fibichova sbírka to potvrzuje. Hledejme jeho i naši Sidonii Nádhernou v zeleni a v naději, ať nám břečťan vkládá svou pečeť.

Knížečka pro malé i velké čtenáře a milovníky napětí. Půvabný kapesní slovníček všech strašidel, která se proháněla Šumavou a naháněla strach zdejším obyvatelům. Autentické pověsti, tak, jak si je vyprávěli Šumaváci obou zdejších národů.

Sbírku Osamělý argonaut napsal renomovaný autor Ondřej Fibich mezi lety 2011-2017. Vzdává v ní hold osobnostem, s nimiž se setkal a přivádí čtenáře i na důležitá místa svého života. Místa jednou obestřená šumavskými mlhami, jindy zas prozářená ostrým sluncem právě ve chvíli, kdy vyšlo zpoza mraků; místa, kde dá čtenáři pocítit tuhý mráz i podzimními plískanice. „Nahrubo omítnutý/jeví se život/když všechny ozdoby/opadaly,“ píše Fibich. Jeho Osamělý argonaut je silnou výpovědí o hledání místa v dnešním světě, je knihou, jejíž každá báseň je psána se strohou naléhavostí, jako by měla být tou autorovou absolutně poslední.

Ondřej Fibich je znamenitý básník a také filozof a neohrožený Vodnář. V jeho genech rezonuje nejen otec, filozof a mystik, ale také příbuzenství s Vítězslavem Nezvalem a Bohuslavem Martinů. Prošel spoustou londonovských zaměstnání, až zmizel na Šumavu. Pestrý život mu byl popudem k pestrému vyjádření, od básní, libret, happeningů, zaříkání, bádání až po meditace. Jeho poslední sbírka Anděl v cirkuse (2024, Druhé město) je sevřeně minimalistická. V krátkých verších jako bys spatřil příští film, také svůj úděl. Vychází k básníkovým sedmdesátinám.

Nová sbírka autora střední generace je inspirována krajem a prostředím Šumavy, kterou se pokouší zachytit v historických, národních a přírodních souvislostech. Pro své téma zvolil Fibich formu volného verše, jenž je převážně vystavěn v drobných útvarech. Tyto znaky jsou charakteristické zvláště pro přírodní reflexe, naznačené ve čtyř až pětiveršovém záznamu a snaží se vyjádřit zcela konkrétní pocit či náladu. Nejpůsobivější z celé sbírky jsou obrazy staré Šumavy, do nichž autior vložil drobné epické prvky a podařilo se mu také vyjádřit nostalgii nad nenávratně ztraceným časem starých tradic.

Drásavé svědectví o životě prokleté generace obsažené ve čtrnácti povídkách. Sedmdesátá léta v Praze. Poslední beatnici a první androši v normalizaci. Putování umlčeným městem a hledání naděje v beznadějných časech. Navíc v každém textu najdete jinou podobu první lásky. V knize je zachována nálada původních básní, zabavených StB, kterou po 50 letech autor oživil v povídkách. Doslov svědka oněch let režiséra Václava Křístka.

Soubor krátkých lokálních pověstí, bájí a legend z Klatov a okolí. Ilustrovaly děti z Klatov a okolí, především z klatovské ZUŠ.

Druhý díl edice neznámých rukopisných, časopiseckých a sborníkových prací šumavského spisovatele.

Tyto verše jsem napsal na Bítově na podzim v roce 1999. Za loďkou na hladině přehrady, na jejímž dně ležely osudy mých předků v zatopeném Starém Bítově, se vynořila země vyděděnců a já zkoušel zaznamenávat její podobu. Bítov, Petrkov, Strašín, Radomyšl, to jsou body té mapy. Už do ní črtá inkoustovou tužkou i zeměměřič K., se kterým se potkáme v mé příští prozaické knize Kafka, Zámek, Osek.

První oddíl je loučením se srdeční krajinou kolem jihočeské Radomyšle, kde žil a pracoval v nedobrovolném exilu před rokem 1989. Po čtyřiceti letech života mezi pozoruhodnými přáteli a inspirátory /Sudek, Seifert, Merth, Brodskij/ věnuje druhou část, zvanou Devět proroků, právě jim. Knížka je doprovázena autorovými fotografiemi kamerou obscurou.

Básnická sbírka obsahuje rozsáhlou báseň Balada holandská a texty Vánoční suita a Poslední večeře podle Leonarda, zhudebněné skupinou Fénix.

Fascinující výpověď o deseti století krajiny kolem městyse Radomyšle osudově spjatého s řádem maltézských rytířů.

Sbírka poezie v souběžném česko-německém překladu.

Útlá knížka s dvaceti jihočeskými pověstmi vychází jako doplněk již vydaných knih Ondřeje Fibicha. Básník a krajinář-badatel Ondřej Fibich v oněch knihách představil na 400 posbíraných textů, bajek a pověstí z jihozápadních Čech. V této poslední, čtvrté, publikaci komentuje společně s Janem Bílým dvacet vybraných pověstí z konstelačního pohledu. Vzniklo tak zajímavé dílko jakéhosi "trialogu" mezi lidovou moudrostí, Ondřejem a Janem Bílým, doprovozené lyricky laděnými černobílými fotografiemi strakonické fotografky Ivany Řandové.