Básník, prozaik, výtvarník a hudebník Miroslav Sosoi, autor knih Těla, Cruor Bestia, Pokání, Déšť, který nebyl, Žlutej král a Černá dvojka přichází s novou sbírkou. Jako Ráma je autentickým, syrovým svědectvím o komplikovaných mezilidských vztazích a závislostech.
Rok od vydání spektakulární novely Déšť který nebyl, jež křísila a podlepovala autorovu starozákonní sepsi v poutech existencionalismu, nyní Sosoi přichází z třetího konce vědomí a nyní naopak - s domněle karatelskými texty, které svým způsobem volně navazují na předchozí publikaci. Žlutej král jako celek hledá ve svých osobních i filosofických sekvencích důvody otázek a diskursů nastíněných v již zmiňovaném Dešti který nebyl, poté je už jen a pouze na pozorovateli v jaké rovině se rozhodne pohybovat. V každém případě, jak už je autorovým zvykem, je myšlenkové jádro neprodyšně obklopeno surovými, primitivistickými až rituálními chorály, aby se snad jejich pomocí pokrytecky vymanil z vlastní deziluze - že méně prostoru, je touto výjimečností de facto více.
Klaviatury ženství a vlasaté bohyně. Voní trochu po bylinkách. A trochu po víně. Cestují někde mezi Prahou a Šumavou. Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární, kde se prolíná hořkotrpké se sladkým, radikální s ideální, a kde ve středu překvapivě není žena, dokonce ani láska nebo rozkoš, ale samotná autorova obnažená duše.