Radovan Charvát Libros

Katalog k výstavě Pravoslav Sovak - Krajiny času. Museum Kampa 24.2. - 27.5.2018

V technokraticky a byrokraticky organizovaném pracovním světě má člověk stále větší problémy prosadit se jako individuální, autonomní a ve své oblasti činnosti aktivní osoba. Byrokracie a státní správa na straně jedné a globálně operující hospodářské organizace na straně druhé nutí k přizpůsobování, v němž člověk přichází o svoji individualitu, nedokáže se identifikovat s prací a nakonec ani se svým soukromým životem. Ztrácí motivaci, jeho výkon klesá a sám tomuto tlaku podléhá, vnitřně se vzdává. V popředí moderní společnosti stojí dnes především rozmnožování blahobytu bez ohledu na všeobecné blaho a životy příštích generací …

Román Vyhlazení (Auslöschung, 1986) představuje poslední a vrcholný autorův příspěvek světové literatuře. Rozvíjí zde a k dokonalosti přivádí všechny motivy a prostředky, které prostupují jeho tvorbu odpočátku: kritika všeho a všech – zejména rakouského státu a společnosti – jako umění literární nadsázky, všudypřítomná tragikomika, sarkasmus, sebeironie a bytostně hudební rytmus vyprávění.

Výbor miniatur, glos, výstižných črt i krátkých povídek z let 1899–1920 tohoto významného švýcarského autora představuje vhled do jeho tvorby nejvlastnější: v psaní krátkých próz byl Robert Walser jedinečný a neopakovatelný, v mnohém překonávají jeho vlastní romány.

The publication of Victor Klemperer's secret diaries brings to light one of the most extraordinary documents of the Nazi period. In its cool, lucid style and power of observation, said The New York Times, it is the best written, most evocative, most observant record of daily life in the Third Reich. I Will Bear Witness is a work of literature as well as a revelation of the day-by-day horror of the Nazi years. A Dresden Jew, a veteran of World War I, a man of letters and historian of great sophistication, Klemperer recognized the danger of Hitler as early as 1933. His diaries, written in secrecy, provide a vivid account of everyday life in Hitler's Germany. What makes this book so remarkable, aside from its literary distinction, is Klemperer's preoccupation with the thoughts and actions of ordinary Germans: Berger the greengrocer, who was given Klemperer's house (anti-Hitlerist, but of course pleased at the good exchange), the fishmonger, the baker, the much-visited dentist. All offer their thoughts and theories on the progress of the war: Will England hold out? Who listens to Goebbels? How much longer will it last? This symphony of voices is ordered by the brilliant, grumbling Klemperer, struggling to complete his work on eighteenth-century France while documenting the ever- tightening Nazi grip. He loses first his professorship and then his car, his phone, his house, even his typewriter, and is forced to move into a Jews' House (the last step before the camps), put his cat to death (Jews may not own pets), and suffer countless other indignities. Despite the danger his diaries would pose if discovered, Klemperer sees it as his duty to record events. I continue to write, he notes in 1941 after a terrifying run-in with the police. This is my heroics. I want to bear witness, precise witness, until the very end. When a neighbor remarks that, in his isolation, Klemperer will not be able to cover the main events of the war, he writes: It's not the big things that are important, but the everyday life of tyranny, which may be forgotten. A thousand mosquito bites are worse than a blow on the head. I observe, I note, the mosquito bites. This book covers the years from 1933 to 1941. Volume Two, from 1941 to 1945, will be published in 1999.

En 'Hormigón' se dan cita y se entrelazan algunas de los motivos más característicos de Thomas Bernhard, como son la presencia de la música - en este caso encarnada en la figura de Felix Mendelssohn -, la de un trabajo vital acometido mas siempre postergado, las relaciones perversas entre los seres humanos, y la muerte, enmascarada pero omnipresente. Embarcado en un trabajo sobre el compositor alemán, Rudolf, el narrador y protagonista de la novela, rompe con su hermana y escapa a Palma de Mallorca, donde le aguarda su definitiva cita con la soledad y la locura.

Belcebú Sarcasmo y Tirania Vampir se disponen a preparar un ponche "genialcoholorosatanarquiarqueologicavernoso" para celebrar el año nuevo, un tipo de brebaje muy apreciado en los círculos de brujería por su gran poder. Con este ponche, todos los deseos que pidan antes de las doce de la noche se cumplirán pero al revés. Es decir, que si piden que haya paz, habrá guerra. Pero el gato de Sarcasmo y el cuervo de Vampir, que escuchan lo que se está tramando, buscarán una solución al maleficio para que el brujo y la bruja no se salgan con la suya.

Narrada por el hijo de un médico rural que acompaña a su padre en sus visitas y periplos por la comarca, el ambiente cerrado, aislado, malsano, opresivo por el que se desenvuelven y que domina, significativamente, el castillo de Hochgobernitz, habitado por el príncipe Saurau, personaje que vive en el filo de la navaja entre la lucidez y la locura, se hace metáfora de una sociedad enferma.