Slezsko, moderní dějiny, osudy žen. Eva Tvrdá předkládá svá tradiční témata v
novém, originálním románu. Spolu s mladičkou Veronikou putujeme dvacátým
stoletím a prožíváme osudy žen ze slezskomoravské oblasti. Románové postavy
vyrůstají z tajemně rozmanité krajiny a vytvářejí jemné předivo jedinečné
atmosféry románu, který se vyznačuje promyšlenou strukturou, živoucími
postavami, autentickým prostředím a prostým stylem.
Hlavním hrdinou je tentokrát Honza Novák, bývalý policista, který vypráví příběh kolem vraždy v Sanatoriích Klimkovice, do něhož je postupně vtažen a který také nakonec vyřeší. Čtenář dostává příležitost dostat se do prostředí Ostravska, jež mu s osobitou láskou k průmyslové šedi líčí muž s pocity dinosaura, který zatím ještě nehodlá vymřít. Honza Novák glosuje dění kolem sebe a dává tak příběhu svéráznou syrovou poetiku.
Nejsem žádný mudrc a mám rád, když je v životě jasno. Takové ty řečičky o jemných nuancích mi nic neříkají. Jemné nuance dělají z lidí neurotiky, viděl jsem jich za svůj život víc než dost. Nuance sem, nuance tam, špína je špína a žádná nuance ji nezmění. Na špínu platí jedině úklid. Jo, můžete namítnout, že jsem hrubián, a zřejmě i budete mít pravdu, ale jak jsem říkal, nejsem žádný mudrc a mám rád v životě jasno.
Eva Tvrdá se vrací k tématu svého kraje v citově silné novele, v níž přináší příběh formou vyprávění pro vnuka. Zvláštností knihy je její dvojjazyčnost.
Čtenář má možnost přečíst si příběh v češtině a poté i v laštině, spisovném jazyce, který ve 20. století vytvořil na základě původního jazyka slezskomoravské oblasti básník Óndra Łysohorsky a který Eva Tvrdá aktualizuje o živé zbytky původního jazyka západolašské oblasti.
Policistka Nina Svobodová na stopě vraha v samém centru Ostravy. Eva Tvrdá překvapivě opouští svou tematiku spojenou s velkými dějinami a přichází s klasickým detektivním příběhem ze současné Ostravy. Knihou se hlásí k žánru Silesia Noir, který vzniká v polské části Horního Slezska.
Kniha přináší pět příběhů žen, jejichž spokojené životy náhle zasahuje krize v různých podobách. Jádrem je novela Hany Pražákové Divné dny, známé autorky knih pro děti a dívky, která po roce 2000 zaujala memoárovou prózou o věznění svého otce. Divné dny byly napsány v roce 1992 a dosud nevyšly, protože byly příliš krátké na samostatnou publikaci. Redaktorka Markéta Hejkalová, dcera Pražákové, oslovila další spisovatelky, jejichž díla se zaměřují na ženské postavy a naději. Kniha obsahuje příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé. Pražáková ve své titulní novele píše o nevěře, která hrozí rozbitím šťastné rodiny, s pochopením a humorem. Farkašová v novele Na rubu plátna zkoumá rodinné dědictví ovlivňující mladý pár, přičemž zachovává tragickou hloubku i naději. Nosková ve své humorné novele Něco se musí stát líčí složitý vztah matky a dcery. Hejkalová v Jednoho dne zkoumá lásku, která nemůže přežít v každodenním světě, zatímco Tvrdá v Slunce a piškoty popisuje, jak anonymní dopisy naruší život spokojené ženy.
Po deseti letech ožívá Dědictví Evy Tvrdé v knize s názvem Pandořina skříňka. Dramatický příběh ze současnosti přivádí hlavní hrdinku knihu Agátu z Prahy do Slezska, rodině jejího otce. Agátina Snaha dohledat rodinnou historii se dostává do ostrého konfliktu se světem jejího manžela a jejich dětí. Čtenář s napětím sleduje Agátinu nelehkou cestu k pochopení vlastní identity, součástí příběhu jsou národnostní a politické konfrontace 20. století, jejichž stíny dopadají až do současnosti. Knihu dotváří soubor povídek, v nichž vystupují potomci postav z Dědictví. Po deseti letech od prvního vydání Dědictví má tak čtenář konečně možnost prožít úplné dokončení příběhu.
Průmyslové velkoměsto, lehká nostalgie a nadhled – to je svět Honzy Nováka, osamělého muže, který byl donedávna policistou. Honza Novák vnáší do tvorby Evy Tvrdé nový proud, v němž jsou příběhy ze současnosti okořeněny pohybem na hraně zákona. Autorka neskrývá sympatie ke svému novému hrdinovi a začíná pracovat na rozsáhlejší próze, v níž Honza Novák dostane podstatně větší prostor.
Kam bůh nemůže, nastrčí anděla. Kam nemůže úředník, nastrčí tabulku. A když nemůže duše? Nastrčí sen. Počátek 21. století v povídkách Evy Tvrdé. Povídky jsou doplněny ilustračními fotografiemi Miluše Pagáč a ilustracemi Dagmar Václavíkové.
Legendární příběh Che Guevary a cesta mladého geologa Viktora na revoluční
Kubu se prolínají ve strhující próze komponované v dialogu s novelou Stařec a
moře. Eva Tvrdá ve své nové knize vede čtenáře partyzánskými válkami,
revolučním bojem a postupným střízlivěním ze socialistické reality, zároveň
vtahuje do každodenního života Kuby na počátku 60. let 20. století. Čtenářské
prožitky jsou rámovány myšlenkami E. Hemingwaye. Kniha je doplněna DVD s
patnáctiminutovým dokumentem. Brožované vydání DVD neobsahuje.