Daniel Povolný Libros

Katalog výstavy k obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Souběžný anglický a německý text, faxim. v ruštině

Publikace představuje 10 dopisů, které Milada Horáková napsala ve dnech 24- až 27.června 1950 svým blízkým z cely smrti. Poslední dopis napsala 3 hodiny před popravou.

Cílem této práce je zmapovat události, které měly zásadní vliv na vývoj Pražského jara v roce 1968 a které se udály od podzimu 1967 do konce roku 1968. Pozornost bude sice věnována především armádě, ale kořeny jejího postoje v srpnu 1968 leží mimo ni, a proto je také nutno rozebrat, popsat a dát do souvislostí základní změny na československé mocenské scéně a postoje, které k tomu zaujímaly ostatní socialistické státy v čele se Sovětským svazem. Armádní historie tohoto období by si kvůli svému celkovému rozsahu zasloužila podstatně širšího – několikasvazkového – zpracování, nicméně i tak doufáme, že přes všechna nezbytná zjednodušení v líčení některých momentů vám oba díly této knihy přinesou dosud nepoznaný zážitek. Vzhledem k tomu, že je kniha rozdělena do dvou dílů, nejsou záměrně vylíčeny všechny události a souvislosti, které spadají do srpna 1968, případně do dřívější doby, aby se vzájemně nepřekrývaly a nemusely být znovu zdlouhavě popisovány. První díl tak končí detailním, byť ne úplně vyčerpávajícím popisem prvního dne invaze převážně z pohledu armád Varšavské smlouvy a stručným přehledem dějů okolo nich do konce srpna, zatímco druhý díl, připravovaný na příští rok, se bude věnovat úhlu pohledu ČSLA a československých občanů i jejich interakci s intervenčními vojsky včetně celkového vojenského i politického vývoje do konce roku 1968.

Výpravná obrazová publikace k 50. výročí dramatických událostí srpna 1969. V srpnu 1968 se téměř všichni občané Československa semkli a během obsazování země pěti armádami Varšavské smlouvy kladli okupantům masivní pasivní odpor. O rok později bylo mnohé jinak. Již od jara 1969 se Komunistická strana Československa a všechny bezpečnostní složky tehdejšího režimu důkladně připravovaly na první výročí srpnové okupace. Kolik plánovaly nasadit lidí a techniky? Jak probíhaly několikadenní střety s demonstranty? Kolik obětí a zraněných na obou stranách si vlastně vyžádaly? A jaké tresty a odměny na účastníky pouličních bojů čekaly? Odpovědi na tyto i řadu dalších otázek přináší kolektivní monografie, kterou připravili přední odborníci na danou problematiku a jež obsahuje mnoho dosud nikdy nepublikovaných informací, dobových fotografií a dokumentů.

Příběh muže, který dal vzniknout motocyklům JAWA. Poutavě napsaná a zároveň fakty nabitá kniha o životě známého vynálezce a podnikatele Ing. Františka Janečka (1878–1941) přináší mnoho dosud neznámých poznatků o jeho pracovním i osobním životě. Ze synka venkovského sedláka z východních Čech se Janeček postupně vypracoval na uznávaného prvorepublikového vynálezce a podnikatele, který proslul výrobou zbraní a motocyklů Jawa. Jeho životním osudem se stalo neustálé zkoušení něčeho nového a vylepšování stávajícího; ne nadarmo se proto jeho slévárně říkalo „slévačská univerzita“. Jak se mu tuto vlastnost podařilo skloubit s podnikáním, jak se vyrovnal s nástrahami konkurence a doby, v níž žil, ale také s úskalími rodinného života? Odpovědi na tyto i další otázky naleznete právě v této monografii.

Publikace přináší sumarizační přehled všech klíčových okamžiků, které jsou s existencí VKPR spojeny. Stejně tak jsou zde představeny hlavní osobnosti, jež se na jejím fungování podílely. // Souběžný anglický text.

Pojmem operativní technika lze označit technická zařízení, která umožňovala skryté pořizování obrazových záznamů (tajné fotografování, filmování a pozorování), zvukových záznamů (krátkodobý a dlouhodobý prostorový odposlech a odposlech telefonu), zjišťování informací z písemností (prověrka korespondence a chemická prověrka korespondence) a pronikání do uzavřených prostor (tajná technická prohlídka).

Tato práce se snaží postihnout vojenské aspekty situace, která předcházela pádu prezidenta a 1. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného, tedy tzv. pokusy o vojenský puč, aféru genmjr. Jana Šejny a její důsledky pro armádu. Zabývá se i reakcí sovětských politických a vojenských špiček na probíhající proces „pražského jara“. Sleduje také vývoj vojenského řešení obrodného procesu v Československé socialistické republice, které se objevuje již koncem února 1968 a jež skrytě probíhá na pozadí politických jednání sovětských představitelů s čs. politiky i s ostatními nejvyššími funkcionáři východního bloku. Hlavní pozornost je věnována průběhu invaze ve dnech 21.–31. srpna 1968 jak z pohledu 5 armád Varšavské smlouvy, tak z pohledu Československé lidové armády.

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout? Jak se vyvíjela situace během invaze v nejvyšších velitelských strukturách nebo na okruzích i u vybraných svazků a útvarů po celém Československu? Jak se ke vpádu bratrských armád postavila vojenská rozvědka? Kolik si okupace vyžádala životů na československé straně? Na tyto a další otázky se kniha snaží dát vyčerpávající odpověď. Kromě málo známých i dosud nezveřejněných fotografií a dokumentů jsou v ní obsaženy také přílohy týkající se organizace a dislokace ČSLA i složení velitelského sboru a ztrát na životech československých občanů.