Svět hloupne!
- 256 páginas
- 9 horas de lectura
Další publikace české kinantropoložky, filosofky a profesorky působící na českých vysokých školách.







Další publikace české kinantropoložky, filosofky a profesorky působící na českých vysokých školách.
Zbierka krátkych filozofických esejí, epigramov a mystickej lyriky. KNIŽNÝ UNIKÁT Pevnú väzbu knihy s purpurovým textilným povrchom a ražbou zahaľuje tmavomodrý prebal s výrezom, ktorý umožňuje vidieť maľbu vsadenú do obalu. Purpur je súzvukom textov dvoch autorov. Jedným z nich je významná mysliteľka z Čiech, profesorka filozofie Anna Hogenová. Kniha je ilustrovaná farebnými akvarelovými maľbami umelca a filozofa Tibora Eliota Rostasa. PURPUR „Purpur je stav. Stav nanajvýš povznášajúcej blaženosti. Snúbi sa s prapočiatkom a nanebovstúpením duší našich. Purpur tmavý, fialovou čerňou pretkaný je svetom, čo zjavuje sa na viečkach očí zahĺbených do trbletu plnosti prázdnoty."
Kniha Tělo a čas vznikla jako výstup grantu GAUK řešeného na PedF UK. Předkládaná monografie představuje nový druh filosofické publikace, která se snaží svým neotřelým způsobem uvést čtenáře do problematiky času a filosofie těla. Nejedná se o pouhý encyklopedický výčet a analýzu myšlenek a přístupů různých filosofů k daným tématům, ale snažíme se čtenáře podnítit k vlastnímu prožitku, uchopování a fenomenalizaci idejí v knize obsažených. Jsme poctěni, že poslání této knihy bylo nejen pochopeno, ale též oceněno i našimi drahými recenzenty, proto uvádíme jejich citace, které ozřejmí obsah publikace rozmluvou čtenáře k čtenáři: "Autoři předložili k recenzi rukopis monografie, pro který jsou typické mnohé charakteristiky. Je to dílo velmi originální, inspirativní, obsahem, způsobem zpracování a stylem netradiční. Dílo přináší mnoho nových pohledů na témata, těla, tělesnosti, času a prostoru. Prolínají se v něm tradiční antropologické, kineziologické a kosmologické problémy prosvětlené současnou úrovní poznání" (Oborný, J.). "Tělo a čas představuje hodnotný příspěvek k diskusi o časovosti a tělesnosti. Tím, jak je toto dílo interdisciplinární a komplexní, stejně tak i tím, že nabízí nový pohled na propojení času a tělesnosti z různých perspektiv, dává čtenáři velký prostor k rozvíjení vlastních myšlenek... přestože je text náročný, jeho hloubka a šíře analýz poskytují čtenářům cenné poznatky a inspiraci pro další studium" (Hurych, E.). Věnovali jsme knize velikou pečlivost proto, aby byla pro každého milého čtenáře maximálně srozumitelná a podnítila jeho zájem o hloubání v předkládané problematice. Doufáme, že bude pro Vás potěšením ji číst.
Nejnovější dílo české filosofky a fenomenoložky o technologickém pokroku, víře v pokrok, odcizenosti a korektním myšlení.
Kniha zkoumá ontologické a gnozeologické předpoklady k fenomému zdraví a fenoménu těla, a to z hlediska fenomenologického - na základě myšlení Edmunda Husserla, Martina Heideggera, M. Merleau-Pontyho, Jana Patočky a dalších myslitelů.
Filosofický rozhovor s fenomenology, mezi které patří Edmund Husserl, Jan Patočka, Martin Heidegger a další.
Rozhovor publicistky a spisovatelky Báry Nesvadbové s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou a fenomenoložkou. Dvě ženy si povídají o podstatě ženství, roli žen v dnešní společnosti, o tom, jak těžké je prosadit se jako žena v mužském světě a skloubit přitom rodinu s kariérou, o současné rodině, o lásce i zrádné kráse. Nezůstávají ale jen u takzvaně ženských témat, jejich rozhovor přesahuje do filozofie, mluví o současném světě a jeho nejistotách, odpovědnosti, o tom, jak svět proměnila pandemie covidu-19, ale i o nemocích a o tom, jak těžké je naučit se sebelásce. Rozhovor, kde na každou otázku existuje odpověď, ale jehož otázky i odpovědi nutí čtenáře přemýšlet a vyvolávají v nich další otázky, na ty už si ale musí každý odpovědět sám.
Dnešní svět je planetární, zodpovědnost za něj musí být také planetární, jde o zodpovědnost za celek, který nemá přesné ohraničení, tj. margo. Celky takového druhu se ukazují jen z napětí bytostného tázání,v tomto napětí se tyto vhledy rodí, nikoliv konstruují. Současní vládci světa jsou spíše konstruktéři, než lidé, kteří mají vhled do celku bez marga. To ukázala nejlépe koronavirová krize, jak málo lidí pochopilo podstatu této krize z hlediska zodpovědnosti za celek.