Eva Novotná Libros

Kniha představuje život a dílo Pavla Aretina z Ehrenfeldu, jehož mapa Nový a přesný popis Království českého vyšla poprvé roku 1619 (další vydání 1632, 1665, před 1747) a vzhledem k válečnému použití se dochovala ve velmi málo kopiích. Autoři zde poprvé identifikují a srovnávají toponyma z rejstříků všech vydání. Unikátní jsou topografické tabulky s 9 600 historickými toponymy českých zemí, doplněné identifikací současného geografického názvu a také číslem dobové mapové značky. Vytvářejí tak cenný soubor k poznání sídelního a hospodářského vývoje Čech v 17. století. Anglické vydání.

The exhibition presented unique hand-drawn maps, old atlases and digitized globes not typically found in other collections. Of particular note were newly discovered unique items such as Gijsbertson’s map of Europe, De Wit‘s map of Germany and Camocios’ map of the Turkish siege of Malta. The exhibition presented an original collection of works that have not yet been on display to the public. It was aimed at lovers of geography, history and cartography, as well as the arts, graphics and crafts, all of which are part of old maps, atlases and globes. They are a reflection of their time, when the author of a map could be recognized by his cartographical precision and use of colors, engravings and original compositions.00Exhibition: CU FS Map Collection, Prague, Czech Republic (May 7th, 2014 – July 31st, 2014)

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Karolina Jirkalová. Kniha Paneláci 1 je katalogem cyklu výstav Příběh paneláku, realizovaných v letech 2014–2017 ve všech krajských městech. Formou pasportů představuje padesát (nejen) panelových sídlišť ze čtrnácti krajů České republiky. Čtenáře seznamuje s okolnostmi a důvody výstavby sídlišť, architekturou a urbanismem těchto celků i s osobnostmi jejich autorů. Součástí knihy jsou též demografické studie o proměnách obyvatelstva sídlišť, rozsáhlá dobová fotodokumentace, slovníček pojmů a přehled základních konstrukčních soustav. Publikace je rozdělena do šesti kapitol podle vývojových etap, které sledují proměny ekonomických, společenských a kulturních podmínek i technických možností ve stavebnictví. Tato periodizace vychází z hloubkového průzkumu třiasedmdesáti sídlišť různého stáří i velikosti a je v této knize prezentována vůbec poprvé, stejně jako řada mezioborových poznatků shromážděných a analyzovaných v rámci výzkumného projektu Panelová sídliště jako součást městského životního prostředí.

Práce mapuje profesní uplatnění absolventů magisterského oboru překladatelství a tlumočnictví Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (v dřívějších letech realizovaného na Katedře překladatelství a tlumočnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Universitě 17. listopadu). Navazuje na průzkum uplatnění absolventů uvedených ústavů uskutečněný v roce 1997 (Čeňková). Teoretická část práce pojednává o uplatnění z hlediska vzdělávací politiky i z hlediska translatologie. Popisuje také trendy v odvětví jazykových služeb a problémy trhu s překlady a tlumočením s důrazem na české prostředí. Empirická část představuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na aktuální postavení absolventů oboru překladatelství a tlumočnictví z let 1967–2010 na pracovním trhu. Zaměřuje se na průběh jejich profesní dráhy, na jejich přechod na pracovní trh po ukončení studia a na některé aspekty práce překladatelů a tlumočníků na volné noze. Všímá si rovněž hodnocení studia a okrajově také vnímání překladatelské a tlumočnické profese u absolventů.

Kniha přináší pohled na vznik a vývoj prvního poválečného sídliště v Praze v textech tří renomovaných historiček architektury Kimberly Elman Zarecor, Evy Novotné a Michaely Janečkové.

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Martina Koukalová. Zatímco Paneláky 1 pojal tým jako katalog, v němž se detailněji představuje padesát sídlišť z českých zemí, Paneláci 2 podávají tutéž látku v historickém průběhu. Osu publikace tvoří osm chronologických kapitol, které se věnují vývoji industrializace hromadné bytové výstavby, proměnám politických a ekonomických podmínek i měnící se roli architektů a urbanistů. Základní uměleckohistorickou linku Rostislava Šváchy a jeho kolegů obohacují a prohlubují pohledy různých humanitních oborů, od historiografie architektury a urbanismu přes antropologii, památkovou péči až k historické demografii. Kniha Paneláci 2 vyšla jako katalog výstavy Bydliště: panelové sídliště, kterou na začátek roku 2018 připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze.

Katalog výstavy k 450. výročí příchodu jezuitů do Prahy pořádné Geografickou knihovnou PřF UK ve spolupráci s Českou provincií Tovaryšstva Ježíšova v Praze 21. 6. - 22. 9. 2006.

Krátká vyprávění. Příchod jezuitů do Prahy. Zajímavosti o některých významných osobnostech a několik doposud neobjasněných otázek z minulosti Klementina.

Během druhé poloviny 20. století prošla Praha nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala tak současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme však říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování? Kdo stál za výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť, rozhodoval o jejich rozmístění či řešil problémy s rostoucí dopravou? Kniha sestavená třemi historiky architektury a urbanismu – Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou – pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci. Především však v širším kontextu představuje dějiny Útvaru hlavního architekta – organizace, která sehrála v novodobém pražském urbanismu zásadní roli a jež má dnes svého pokračovatele v Institutu plánování a rozvoje (IPR). Kniha podrobně shrnuje práci této významné organizace. Potřebné a často překvapivé informace v ní však najdou nejen odborníci, ale i zájemci o novodobé dějiny hlavního města.