René Daumal Libros

Daumal's symbolic mountain represents a way to truth that "cannot not exist," and his classic allegory of man's search for himself embraces the certainty that one can know and conquer one's own reality. In this novel/allegory the narrator/author sets sail in the yacht Impossible to search for Mount Analogue, the geographically located, albeit hidden, peak that reaches inexorably toward heaven. Daumal's symbolic mountain represents a way to truth that "cannot not exist," and his classic allegory of man's search for himself embraces the certainty that one can know and conquer one's own reality.

You've Always Been Wrong is a collection of prose and poetic works by the French writer Rene Daumal (1908-1944). A fitful interloper among the Surrealists, Daumal rejected all forms of dogmatic thought, whether religious, philosophical, aesthetic, or political. Much like the Surrealists (and French theorists of more recent decades), Daumal saw in the strict forms and certainties of traditional metaphysics a type of thought that enslaves people even as it pretends to liberate them. These "cadavers of thought," Daumal wrote with youthful bravado, "must be met with storms of doubt, blasphemes, and kerosene for the temples." Daumal tied Surrealism with mystical traditions. A devoted student of Eastern religions, philosophy, and literature, he combined his skepticism about Western metaphysics with a mystic's effort to maintain intense wakefulness to the present moment and to the irreducible particularity of all objects and experience. Such wakefulness, according to Daumal, leads inevitably to an overwhelming (and redemptive) "vision of the absurd." Daumal's important place in French culture of the late 1920s and 1930s has been assured by both his writings and his role as cofounder of the avant-garde journal Le Grand Jeu. Written between 1928 and 1930, You've Always Been Wrong reveals Daumal's thought as it was coalescing around the rejection of Western metaphysics and the countervailing allure of Eastern mysticism. Thomas Vosteen's nuanced translation provides English-language readers with a provocative introduction to this iconoclastic author

Obsáhlá antologie textů francouzské literární skupiny, ke které měli blízko Richard Weiner a Josef Šíma. Uspořádal a k vydání připravil Miloslav Topinka ve spolupráci s Ladislavem Šerým, kteří také napsali úvodní texty. Ediční poznámka a výběr ilustrací Miloslav Topinka. Ve francouzské literatuře tohoto sloletí najdeme, přes její mnohotvárnost a černost mnohých překvapení či extrémů, jen málo příkladů tak výsostně uměleckého dobrodružství a tak fascinující touhy hledat a nalézat jako v případě Vysoké hry (Le Grand Jeu). Její odkaz byl příznačně pochopen až následujícími generacemi, jak je to u uměleckých a myšlenkových vzepětí ducha, jež předběhla svou dobu, téměř pravidlem. V tomto smyslu se Vysoká hra i pozdější dílo obou jejích nejvýraznčjších představitelů, René Daumala a Rogera Gilbert-Lecomta, staví po bok největším myšlenkovým a literárním výkonům tohoto století. Zdá-li se toto tvrzení příliš odvážné, neuškodí uvědomit si, že skupina Vysoká hra vlastně dodnes nemá žádné důstojné pokračovatele: cesta, kterou před sebou vytyčila a po níž učinila první kroky, přece jen vyžaduje příliš mnoho odvahy a obětí.

Poezie, která se dostává tam, kam touží dojít všichni básníci, ale dojdou jen nemnozí: za své hranice. Kniha přináší úplné znění Daumalovy první sbírky Protinebe (Le Contre-Ciel), esej Černá a bílá poezie a rozsáhlý výbor básní z období 1924–1943.

Výbor z esejí René Daumala, jednoho ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra, nám jej představuje jako filosofa, básníka, patafyzika a znalce sanskrtu a indické poetiky. René Daumal (1908–1944) byl spisovatelem, básníkem, patafyzikem, alpinistou, znalcem sanskkrtu a indické poetiky a jedním ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra (Le Grand Jeu). V roce 1930 začal pod vedením Jeanne de Salzmann praktikovat gurdžijevovskou „Práci“. Kromě esejí a básní je také autorem dvou novel Velká pitka a Hora analogie (kterou již nestihl dokončit, neboť podlehl tuberkulóze). Veškeré jeho dílo bylo vedeno dvěma ideály: sebevýstavbou a pomoci druhým°, svou práci lapidárně definoval těmito slovy: ...odnaučit se planě snít a naučit se myslet, odnaučit se filosofovat a naučit se skutečně vyjadřovat.

Rozsáhlý výbor z korespondence básníka, filosofa a indologa René Daumala, který francouzský editor označil za jednu z nejkrásnějších knih 20. století, zahrnuje období 1932 - 1944, tedy období po rozpadu literární skupiny Vysoká hra až do autorovy předčasné smrti. Mezi adresáty dopisů patří Maurice Henry, Rolland de Renéville, Jean Paulhan, Georges Ribemont-Dessaignes, Luc Dietrich, Jeanne de Salzmann, Léon Pierre-Quint a mnoho dalších. Knihu doplňuje překlad rukopisných záznamů R. Daumala nedávno objevených v knihovně Jacquese Douceta v Paříži.

"Je veux vivre toujours d'une vie plus réelle, en rejetant dans le monde tout ce qui me limite, et dont je fais aussitôt une Existence, une Matière, un Objet de connaissance. Comme cette négation s'opère dans la durée irréversible, ce que je rejette hors de moi, je le rejette aussi dans le passé. Ainsi, je ne suis véritablement que dans l'acte de négation et dans l'instant. Ma conscience se cherche éternelle dans chaque instant de la durée, en tuant ses enveloppes successives, qui deviennent matière. Je vais vers un avenir qui n'existe pas, laissant derrière moi à chaque instant un nouveau cadavre." "La négation "pure", loin d'être une simple opération de la logique discursive est, pour Daumal, un "ACTE positif" qui lui permet à "chaque instant" de faire le point du chemin parcouru et d'apprécier combien il s'est dégagé, chaque fois par un acte voulu et vécu, de tout ce qui le lie à une réalité épaisse - dépourvue de lumière. Pourtant cette lumière existe et procède d'un "Point unique" que le poète peut entrevoir et indiquer aux autres comme "graine d'un Contre-Monde"." Claudio Rugafiori.